Ďáblický hřbitov je místem, kde pravděpodobně leží mnoho lidí, kteří násilně zemřeli v dobách komunistického režimu. Může jít o politické vězně, děti vězeňkyň z 50. let, které zemřely v komunistických lágrech, nebo hrdiny z dob předchozích a mnoho dalších. K exhumaci se však dosud nikdo nemá, a tak ve všech směrech stále existují spíše pouhé spekulace o tomto místě.

V Polsku přitom existují místa podobná hřbitovu v Ďáblicích, kde se podařilo realizovat oficiální exhumace posvěcené státem. „V roce 2012 začaly nejrozsáhlejší a nejznámější exhumace v takzvané Sekci L varšavského vojenského hřbitova Powazki, na místě známém také jako Loučka. Byly zde pohřbívány oběti stalinského teroru v letech 1945 až 1956. Převážně šlo o popravené ve varšavské věznici ve čtvrti Mokotow,“ uvedl pro Blesk.cz ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

Práce na Loučce skončily roku 2017 zejména kvůli právním průtahům. „Nad částí šachet s masovými hroby komunisté v 80. letech začali dělat nové hroby, pohřbívali tam převážně zemřelé důstojníky StB. Řešila se tedy otázka přesunu ostatků,“ vysvětlil k průtahům ředitel institutu.

Stovky těl, desítky identifikovaných

Poláci pro exhumace vytvořili samostatné oddělení v rámci tamějšího Ústavu národní paměti (IPN), které se hledání a identifikaci obětí věnuje. Dosud se nalezly ostatky kolem 250 lidí, pomocí testů DNA se identifikovalo 47 z nich. Mezi ostatky se nacházeli také polští partyzánští velitelé, kteří byli na přelomu 40. a 50. let minulého století popraveni v prorežimním lágru.

„V poslední době se ve velkém hledá i na desítkách jiných míst v celém Polsku a za jeho současnou východní hranicí. Jde o celkem několik desítek míst, kde probíhají nebo už proběhly práce,“ uvedl Maciej Ruczaj.

Podívejte se na úryvek emotivních reakcí archeologů v polském dokumentu Kwatera L:

Video
délka: 02:28.57

Ukázka z dokumentu Kwatera L, Studio Golab, 2013, Polsko (české titulky: Polský institut v Praze) Studio Golab

V porovnání s přístupem našich státních představitelů je pojetí Polska ohromující: na základě těchto důkazů je možné zmapovat, že podobná akce by mohla být obdobně realizovaná také na Ďáblickém hřbitově, ačkoliv dosud tak s výjimkou exhumace ostatků pátera Toufara roku 2014 nikdo neučinil. Blesk.cz se v posledních měsících snažil zjistit stanovisko předních českých institucí včetně úřadu vlády a ministerstev, bohužel však nikde zástupci relevantní informace neposkytli a přenášeli zodpovědnost jeden na druhého.

V porovnání Ďáblického hřbitova a polské Loučky je patrné, že na území Prahy by se jednalo o podstatně náročnější projekt. U našich severovýchodních sousedů šlo o nález několika stovek těl, zatímco u nás smělejší odhady tipují vyšší tisíce až desetitisíce. „Faktorem je samozřejmě plná angažovanost státních orgánů a státních prostředků, dalším je velký zájem veřejnosti, která také významným dílem na tyto práce finančně přispívala,“ dodal k tématu ředitel Polského institutu Maciej Ruczaj, podle kterého exhumace spolufinancovala i Nadace Loučka. V České republice zatím nic podobné kroky na oficiálních místech nenaznačuje.

Fotogalerie
12 fotografií