S nápadem zbudovat pomník obětem dvou totalitních režimů přišla členka výboru klubu Milady Horákové Jana Titzlová. Ta již po sametové revoluci usilovala o zřízení pomníku, který by upomínal zejména na oběť Milady Horákové, která byla nejen perzekvovaná během nacistické okupace, ale která byla komunisty též justičně zavražděna v roce 1950. V pondělí byl pomník slavnostně odhalen.

Věnováno obětem zrůdných režimů

Kamenná skulptura má symbolizovat tragické osudy mnoha lidí, kteří na území Československé republiky žili a kteří podlehli dvěma zrůdným režimům. „Je to památník vzniklý jako upomínka toho, kam až sahaly prsty zlovolných režimů,“ uvedl při slavnostním odhalení předseda Klubu Milady Horákové František Šedivý. „Památník, který je věnován nejen Miladě Horákové, ale zároveň i těm ženám, které také trpěly se svými rodinami, se svými manželi, se svými dětmi. Těm ženám, které chodily k vězeňskému okénku přesvědčit se, zda jsou jejich nejbližší ještě naživu.“

Jana Titzlová pro Blesk.cz prozradila, že výběr místa pro památník nebyl jednoduchý, přesto je nadmíru symbolický. „Uvažovalo se nejprve o tom, že by byl někde více v centru,“ uvedla. „Nakonec jsme ve spolupráci s více osobami přišli na nápad, nechat jej zbudovat v parku Ztracenka. Milada Horáková byla sama taková „ztracenka“, ale nikdy nebude ztracená,“ uvedla Titzlová v upomenutí na to, že ostatky Milady Horákové do dnešního dne nebyly nalezeny. Její hrob na Ďáblickém hřbitově je pouze symbolický. Umístění památníku do oblasti Prahy 2 má i další dějinnou rovinu. „Milada Horáková byla křtěna v kostele sv. Ludmily na náměstí Míru, vdávala se v Korunní ulici, zároveň byla vězněna v ženské věznici na Novoměstské radnici,“ uvedla při slavnostním odhalení starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS). „Její život byl v dobrém i ve zlém spjat s Královskými Vinohrady.“ Praha 2 proto pro daný pomník poskytla prostor.

Alegorie boje dobra se zlem

Autory památníku, který jako by ztvárňoval moc totalitní síly, která drtí jedince v jeho středu, jsou architekt Ondřej Tuček a akademický sochař Ladislav Sorokáč. Jejich návrh zvítězil v konkurenci se 14 dalšími. „Chtěli jsme pomník pojmout tak trochu jiným pohledem, než je běžné,“ vysvětlil k jeho neobvyklému tvaru pro Blesk.cz Sorokáč. „Proto jsme se snažili vytvořit jakousi alegorii boje dobra a zla.“

Podle autorů by měl symbolizovat alegorii boje dobra se zlem.
Podle autorů by měl symbolizovat alegorii boje dobra se zlem.
Autor: David Zima
„Celý proces tvorby nám zabral zhruba dva roky,“ uvedl sochař dále s tím, že jen samotné sekání kamenů do požadovaných tvarů a jejich skladba zabrala nakonec tři měsíce. „Předtím jsme ale museli shánět materiál, kameny, takže finální realizace zabrala zhruba tři čtvrtě roku,“ přiblížil. Pomník je tvořen z mramoru a dvou kvádrů šluknovského syenitu, který mramor pomyslně „drtí“.

»Ztracené« místo pro nezapomenutelnou osobnost

Slavnostní odhalení pomníku přilákalo desítky zájemců i přes nepříliš vlídné počasí. Řada z nich si přitom libovala, že pomník vznikl zrovna v místě parku, který byl v roce 2011 rekonstruován. Mnoho Pražanů o něm přitom nemá povědomí. „Lidé by se sem měli chodit podívat, a to nejen kvůli pomníku, ale i kvůli tomu, jak je tato zahrada krásná, a jaké úžasné výhledy na Prahu může návštěvníkům skýtat,“ uzavírá Jitka Titzlová.

Fotogalerie
43 fotografií