Zástupci Sněmovny i Senátu, armády, Policie ČR, justice, školství i hlavního města se ve středu odpoledne sešli v pankrácké věznici, kde uctili památku Milady Horákové (†48), ženy, která bojovala proti dvěma totalitním režimům.

Účast byla hojná. Pietě přihlíželo více než sto lidí, mezi kterými nechyběli ani bývalí političtí vězni. Všichni její oběť uctili krom společné modlitby i minutou ticha či zahráním slovenské i české státní hymny na počest její oběti.

Memento komunistické věrolomnosti

Řečníci ocenili především morální hodnoty bývalé poslankyně. Nezřídka ji přitom kladli za symbol boje za svobodu a demokracii, za symbol boje proti totalitním ideologiím a především proti té komunistické, paradoxně v den, kdy prezident Miloš Zeman jmenoval novou vládu s podporou komunistů, což mnozí řečníci i přihlížející nenesli libě.

Chodím sem na toto místo s pocitem studu a hanby,“ vypověděl starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (SZ). „Ještě jsem neviděl, za celou dobu, co sem chodím, že by sem přišel některý komunista, který by se za činy, které zde v 50. letech proběhly, omluvil.“ V některých chvílích, kdy řečníci hovořili o současné politické situaci, zaznívaly z řad přihlížející výkřiky „hanba!“
Video
délka: 00:20
1080p 720p 360p

Pieta na počest Milady Horákové David Zima

Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Fiala (ODS) byl ještě příkřejší. „Před 68 lety komunistický režim ukázal, že jeho brutalita nezná hranic,“ uvedl před přihlížejícími. Zároveň upozornil na to, že příslušníci komunistické strany dodnes mají politický proces s Miladou Horákovou za nezinscenovaný a že její přiznání nebylo vynucené. „Takové výroky jsou důkazem, že metody komunistů se změnily, ale mentalita se nezměnila vůbec.

Stovky Pražanů uctily památku Milady Horákové. Na Kampu je přivedl strach z návratu komunismu.
Stovky Pražanů uctily památku Milady Horákové. Na Kampu je přivedl strach z návratu komunismu.
Autor: Eva Fornálová

Dav Pražanů na Kampě

Pražané uctili památku Milady Horákové také na Kampě. Z dříve komorní akce, kdy loňská účast skýtala 200 lidí, se v osm večer u tamějšího muzea sešlo přes 1500 příchozích. Akce se proto z malého prostranství před budovou musela přemístit do parku, kde se dav rozprostřel.

Důvodem velké účasti na pietě byl strach lidí. „Bojíme se, aby se minulost neopakovala. Je děsivé, že řada lidí zapomíná na hrůzy doby minulé,“ sdílela důvod svého příchodu paní Alžběta, která si památku Milady Horákové připomínala vždy v ústraní domova. 

Proslov historika Petra Blažka k současné situaci:

Video
délka: 04:24
1080p 720p 360p

Historik Petr Blažek k současné politické situaci: Eva Fornálová

Proslovy všech řečníků promlouvaly k celému Česku, aby si neustále připomínalo minulost. „Osud Milady Horákové nezměníme, ale můžeme změnit naši budoucnost. Zcela zjevně vám záleží na tom, abychom byli strůjci svého vlastního osudu. Tím, že je nás tu hodně, věřím, že o něj máte obavy... Já tedy ano... Tento den je pietní i proto, že tady opět máme komunisty, kteří opět budou zasahovat do našich osudů,“ apelovala na dav Pražanů novinářka Petra Procházková. 

Dav stovek lidí pak v devět večer vyšel vstříc řece, kde na památku Milady Horákové a dalších obětí totality zapálili svíčku. Zatímco v předešlých letech vzniklo vždy srdce a inicály této velké ženy, letos se podařilo na Kampě ze svíček vytvořit hned několik slov - Jdu s hlavou vztyčenou. 

Poslední dopis Milady Horákové přečetla herečka Marta Vančurová:

Video
délka: 06:29
1080p 720p 360p

Takhle to vypadalo večer na Kampě. Stovky Pražanů uctily památku Milady Horákové a dalších obětí komunismu Eva Fornálová

Životní boj Milady Horákové proti totalitám

Milada Horáková se narodila v Praze-Vinohradech roku 1901. Pro politickou angažovanost byla perzekvována již v protektorátu, kdy byla vězněna jak na Pankráci, tak v Terezíně. Po válce, respektive po únoru 1948, se znelíbila komunistickému režimu, jehož nedemokratické praktiky kritizovala.

Skončila kvůli tomu v roce 1949 ve vězení, ze kterého její cesta vedla po zinscenovaném politickém procesu na popraviště. Její životní pouť skončila ve 48 letech na šibenici v prostorách pankrácké věznice 27. června 1950.
Video
délka: 00:28
1080p 720p 360p

Na počest Milady Horákové se hrála slovenská i česká hymna. David Zima

Spolu s ní tehdy brzy z rána zemřeli ještě Oldřich Pelcl, Jan Buchal a Záviš Kalandra. Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou nechal komunistický režim z politických důvodů popravit. V místech, kde kdysi stála šibenice, která měla na svědomí životy mnoha lidí, stojí dnes památník věnovaný právě Miladě Horákové.

Fotogalerie
65 fotografií