Nejen oslavami svátku svatého Václava ožila v pátek Praha. Symbolicky právě na tento den byla totiž naplánována velkolepá akce, na niž Pražané i turisté čekali dlouhých osm měsíců - ozubená kolečka Staroměstského orloje se v šest hodin večer znovu roztočila! Na Staroměstském náměstí se už drahnou chvíli před začátkem celé podívané štosovaly davy místních i turistů, kteří si nechtěli vzácnou chvíli nechat ujít. Když spadla „opona“ a (staro)nový orloj se objevil před zraky tisíců nedočkavců v plné kráse, ozval se obdivný potlesk a jásot.
Start ale neproběhl tak hladce, jak se očekávalo - v momentě, kdy se začala otevírat zbrusu nová okénka a apoštolové se měli poprvé ukázat veřejnosti, se stroj náhle zasekl. „Spadl řetěz,“ je slyšet strojníka na videu z útrob orloje, které zveřejnila Česká televize. Ten pak musel apoštoly posouvat ručně. O hodinu později už vše běželo „jako na drátkách“.
Na 608 let starém stroji, jenž je opředen mnoha tajemstvími, pracovali restaurátoři tisíce hodin, aby mechaniku co nejvěrněji vrátili do podoby z 60. let 19. století: elektrický pohon z roku 1948 byl tak při rekonstrukci nahrazen konopnými lany navíjenými na dřevěné lanové bubny, díky nimž je orloj poháněn tak jako původně.
Podívejte se, jak premiéra orloje probíhala:
Orloj se vrátil do budovy Staroměstské radnice. Daniel Vitouš
Nové povrchové úpravy se dostalo také proslulým soškám apoštolů, kteří s odbitím 18. hodiny poprvé vyjeli z nových vitrážových okének v modrých barvách. Před demontováním byla na orloji plechová okénka ze 70. let minulého století, instalací skleněných se orloj taktéž vrátil k původní podobě. Na astroláb se vrátil soumrak, který na něm podle historických dokumentů dříve byl.
V první fázi rekonstrukce věže Staroměstské radnice byla zabezpečena statika kamenů, v oknech ochozu přibyly kvůli bezpečnosti mříže a byly vyleštěny zlaté prvky na věži. Ochoz byl zpřístupněn loni v prosinci. V březnu se na věž vrátily věžní hodiny. Za kompletní rekonstrukci hlavní město zaplatí 61,2 milionu korun bez DPH.
Dům a 50 kop grošů za orloj?
Unikátní stroj, jenž je magnetem na turisty z celého světa, fascinuje také kvůli tajemstvím a záhadám, které se k němu pojí. Jednou z nich jsou také nejasné okolnosti jeho vzniku. Dlouho se věřilo, že pochází z roku 1490, až ve druhé polovině 20. století nález nových dokumentů posunul dataci. Nejranější zmínka o orloji je v literatuře datována k 9. říjnu 1410. Sestrojení orloje se připisuje hodináři Mikuláši z Kadaně. Podle německého opisu nedochovaného záznamu staroměstského purkmistra z 9. října 1410 obdržel za zhotovení astrolábia dům, 50 kop grošů a pravidelný plat.
Zmiňován bývá také matematik a rektor univerzity Jan Ondřejův, zvaný Šindel, který se podle přípisku v jednom ze spisů Tadeáše Hájka z Hájku měl na orloji podílet. Orlojník Jan Táborský, autor spisu Zpráva o orloji Pražském (1570), pak uváděl jako autora mistra Hanuše z roku 1490 (ztotožňuje se s Janem Růže). Ten měl orloj zdokonalit.
Známá je v této souvislosti pověst, že radní nechali Hanuše oslepit, aby už nemohl podobný stroj postavit jinde. Tvůrce prý z pomsty stroj zastavil. Ve skutečnosti orloj přestal fungovat v roce 1865 a hrozilo, že bude odstraněn. Mechanismus dokázal ale opravit hodinář Ludvík Hainz. Právě firma Hainz, která se o orloj stará od 60. let 19. století, má letošní opravy „na svědomí“.
Jak vypadá orloj zevnitř! A další problém zastávky na magistrále: Proč ji nesmí zprovoznit? Matěj Smlsal, David Vaníček
