Při revitalizaci veřejného prostoru u Národního muzea v současnosti probíhá příprava na výsadbu nových stromů. Podle odborníků jde přitom o velice náročný prostor; ze zhruba osmi tisíc metrů čtverečních tu totiž je pouze asi 30 takových metrů, pod kterými se nenacházejí žádné inženýrské sítě. Díky použitým technologiím je však možné i na takové místo v srdci Prahy vzrostlé stromy umístit.

Způsob řešení na místě přiblížil David Hora, arborista-konzultant, který se podobnými problémy zabývá. „Pokud chceme, aby tu strom žil dalších 50 až 100 let, vyžaduje to prostor, kde může prokořenit, sbírat vodu a fungovat bez zalévání. Proto se tu Praha rozhodla použít tuto u nás poměrně novou technologii, nicméně ve světě zcela ozkoušenou,“ prozradil odborník.

Použité řešení tkví ve výstavbě speciálního prostoru pod dlažbou. Ten se vyztuží jakýmsi lešením z plastových buněk, které nese zatěžovanou plochu dlažby. „Díky tomu získáme prostor, kde strom může prokořeňovat a ve kterém může fungovat desítky let,“ vysvětlil David Hora.

Jde to i jinde, ale…

Tato informace se jeví jako spásná vzhledem k tomu, že v minulých měsících se v rámci dokončování rekonstrukcí pražských ulic hovořilo o problémech s výsadbou nových stromů kvůli překážejícím inženýrským sítím v podzemí. Podle arboristy je možné nové technologie použít na mnoha místech, problém je ale v zákonech.

„U nás máme specifickou situaci v tom, že ochranná pásma sítí technického vedení převálcovala ostatní zájmy veřejného prostoru. Velmi často ustupujeme od výsadby stromů z důvodu existence nějaké sítě, přičemž ve světě toto není obvyklé. Existence stromů a sítí je tam lépe zpracovaná. Je obvyklé, že sítě a stromy zabírají sdílený prostor,“ porovnal poměry u nás a v zahraničí David Hora.

Podle odborníka není možné rozdělovat ulice na zeleň a sítě, vše musí fungovat společně. Technologie a znalosti existují, je ale potřeba, aby existovala také vůle ze strany vedení měst pro zavedení potřebných změn.

Díky nové technologii může dojít k výsadbě vzrostlých stromů u Národního muzea.
Autor: Daniel Vitouš

„Je to jen historická neochota jít touto cestou. Musíme změnit vnímání jak zástupců technické infrastruktury, tak zástupců zelené infrastruktury. Když to jde ve zbytku Evropy, určitě najdeme způsoby, jak to půjde i u nás. Je to složitější záležitost, bude to trvat ještě pár let, ale potřeba stromů z hlediska klimatických změn tento proces může uspíšit,“ uvedl David Hora.

Revitalizace veřejného prostoru u Národního muzea má být podle Institutu plánování a rozvoje (IPR) hotová do 28. října, kdy se předpokládá také ukončení rekonstrukce samotné historické budovy. Veřejnost se poté bude moci na vlastní oči přesvědčit, že stromy lze umístit skutečně i na zdánlivě neřešitelná místa.

Fotogalerie
12 fotografií