Největší urážka želvího samce? Nohy vzhůru! Toro z pražské zoo musel kvůli operaci na záda

Dobrá zpráva je, že útvar, který Torovi asi před třemi týdny odoperovali ze spodku ocasu, nebyl zhoubný a rána se dobře hojí. Horší už to ale bylo s jeho »chlapským« egem. Nohama vzhůru sice pobyl zhruba minutu, ale chovatelka Nataša Velenská si u něj musela tohle ponížení pořádně žehlit.

Není totiž větší potupa pro želvího samce, než když leží na krunýři, pokud nespadl sám ze samice po páření. „Když samci mezi sebou zápasí, snaží se jeden druhého násilím otočit na záda. Ocitnout se na krunýři tedy znamená prohru,“ vysvětluje Velenská. 

Dominantní Toro ponížení nesl nelibě, i když podle chovatelky chápal, že nešlo o zlý úmysl. „Musela jsem ho uchlácholit. Když je naštvaný, dělá naschvály, je protivný, štípe nebo něco rozdupe,“ vysvětluje Velenská.

Toro hned tak něco nezapomene, ale k ženám a dětem je vlídnější a svou chovatelku má rád, a tak ji vzal opět na milost. Co zabralo? Vysvětlení, pohlazení po hlavě. „Reaguje určitě na tón hlasu a moje gesta. Želvy jsou velmi inteligentní. Podle mne je schopen rozumět stejně jako pes i některým slovům,“ dodává Velenská. 

Jelikož byla v želvím pavilonu melounová středa, dostal Toro i svůj sladký díl. Byla to prevence proti jeho dalšímu naštvání. „Přece jen byl uražený. Věděla jsem, že by hned odešel do vody, kterou miluje a má ji jako útočiště. Ostatní želvy by mu meloun snědly. On ale dobře ví, že středa je melounová. Kdyby na něj nezbylo, byl by uražený nadvakrát,“ popisuje Torovu tvrdohlavost chovatelka.