Jasným symbolem architektonického slohu „brutalismus“ v Praze je obchodní dům Kotva v centru, který je dílem architektů Machoninových. Dalším zajímavým počinem ze stejné dílny je však také Dům bytové kultury na Budějovické, který si od svého vzniku prošel nejrůznějšími fázemi.

Roku 1968 byla studie na vznik DBK zadána architektce Věře Machoninové, kterou doporučil někdejší hlavní pražský architekt Jiří Voženílek. Koncepci tohoto území výrazně ovlivnila plánovaná stanice metra Budějovická, která začala fungovat roku 1974.

„DBK měl podle plánu investora nahradit řadu menších prodejen v Praze a centralizovat tak nabídku veškerého nábytkového sortimentu včetně doplňkového zařízení domácností a poskytování služeb,“ uvádí publikace Petra Klímy s názvem „Kotvy Máje“.

Stavba vznikala 9 let

Dům bytové kultury začal fyzicky vznikat roku 1972. Architektka Machoninová tu navrhla unikátní řešení podlaží, která na sebe navazují střídavě. Svisle nad sebou tedy najdete zvlášť sudá a zvlášť lichá podlaží, která vzájemně propojují eskalátory. Podle současného předsedy představenstva DBK Miroslava Velfla takové řešení jinde v České republice neexistuje. Součástí stavby je i v minulosti hojně diskutovaná terasa, která je na základě dobových fotografií jednoznačně součástí tohoto objektu.

Z historických snímků je patrné, že terasa u DBK byla od začátku součástí této budovy.
Autor: Archiv DBK

Budova se otevřela veřejnosti roku 1981. Do sametové revoluce se tu prodával nábytek a v nejvyšších patrech sídlili architekti a aranžéři, kteří tak na místě doplňovali veškeré služby spjaté s bydlením.

Příchod zahraničí a kritické období

Po revoluci zde Dům bytové kultury prodával nábytek dál, nadpoloviční prodejní plochu si však pronajal světoznámý nábytkářský kolos IKEA. Vydržel zde několik let, než tyto prostory přestaly být dostačující. „Nábytkářství tu skončilo roku 1995 s odchodem IKEA. Dům byl z poloviny prázdný, bylo po kuponové privatizaci a nastala zde panika. Neexistoval strategický plán, co s tím,“ vysvětlil už dříve Blesku začátek kritického období pro DBK Miroslav Velfl.

Unikátní řešení jednotlivých podlaží v DBK na Budějovické.
Autor: Daniel Vitouš

Bylo nezbytné, aby tato brutalistická budova zcela změnila svůj význam. V opačném případě totiž bylo nevyhnutelné její postupné uvadání, hrozit mohl i zánik. Spasitelem DBK se stalo „obyčejné“ jídlo. Ve druhé polovině 90. let tu vznikl supermarket s potravinami – ještě před příchodem velkých zahraničních řetězců. To podle Miroslava Velfla přineslo okamžitý úspěch.

Mezi roky 2005 až 2007 prošel DBK zásadní vnitřní proměnou. Bylo nezbytné, aby v konkurenci obchodních center 21. století dostala budova své opodstatnění. Proto jde v novodobé historii DBK cestou lokálního centra, které nemá žádné ambice zasahovat do celopražského charakteru. Pro své nejbližší okolí chce ale zůstat nepostradatelné, aby mohlo dál žít svým vlastním životem.

Odborník ČVUT Karel Mikeš a předseda představenstva DBK Miroslav Velfl k situaci na Budějovické v roce 2018:

Fotogalerie
31 fotografií