Jaroslav Bořita z Martinic, Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a písař Filip Fabricius. Jména, o kterých se dodnes žáci učí ve školních škamnech. Nebýt jedné důležité události, při které byli vyhozeni z okna Ludvíkova paláce na Pražském hradě, nevědělo by se o nich. Díky pražské defenestraci roku 1618 však jejich jména vstoupila do světových dějin.

„Byla to mimořádná historická událost, která měla celoevropský i celosvětový dopad,” uvedl při zahájení panelové diskuse radní hlavního města Jan Wolf (KDU-ČSL), který setkání historiků s veřejností inicioval. Třetí pražskou defenestraci totiž začala třicetiletá válka, která byla největším konfliktem, jakou starý kontinent do té doby zažil.
Třetí pražská defenestrace se odehrála na Pražském hradě.
Třetí pražská defenestrace se odehrála na Pražském hradě.
Autor: Eva Fornálová

Panelová diskuse, při které řečnili přední historici, vzbudila zájem zhruba 70 příchozích. Posluchači hltali každé slovo z úst historiků. „Tehdejší reakce stavů, kteří se rozhodli vyhodit místodržící z okna, byla spíše sebe-obranným aktem,” vysvětlil Petr Vorel z Univerzity Pardubice. „Tím samozřejmě nechci schvalovat vyhazování z oken, ale tehdy v českých zemích probíhaly takové tlaky, které k tomuto řešení vedly.”

Boj proti mýtům

Podle Vorla se jedná o problematickou událost. Mnoho lidí si dodnes myslí, že se tehdy čeští stavové hodlali vzbouřit Habsburské dynastii a zvolit si jiného krále. Tak to však úplně nebylo.

„Defenestrace byla způsobena především doručováním zemského řádu a pořádku a zejména Rudolfova majestátu, který zaručoval náboženské svobody v českých zemích,” vysvětlil historik Václav Ledvinka z Archivu hl. města Prahy. „Defenestrace byla namířena proti škůdcům, kterými byli místodržící, ne proti panovníkovi. Šlo o symbolický akt.” V Čechách tou dobou vládl císař Matyáš, mladší bratr známějšího císaře Rudolfa II. Ten byl ochoten s českými stavy jednat. „Jeho smrtí v roce 1619 se situace zcela změnila,” upřesnil Ledvinka. „S Ferdinandem II., který na český i říšský trůn nastoupil po něm, už dohoda nebyla možná. Následné události pak vyústily ve třicetiletou válku.”

Pozapomenutá událost?

Kromě Petra Vorla a Václava Ledvinky na panelové diskusi vystoupili ještě Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd a Jan Royt z Univerzity Karlovy. „Napadlo mě, že je zde velká historická událost, ve které Praha sehrála nezanedbatelnou roli a která stojí trochu v pozadí milníků z minulého století,” vysvětlil radní k tomu, proč celou akci inicioval.

Fotogalerie
13 fotografií