Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze padl k zemi téměř před 100 lety. Jen několik dnů po vzniku samostatného Československa roku 1918 ho rozbouřený dav strhnul k zemi. „Vyjádřil se k tomu tehdy i Tomáš Garrigue Masaryk, který řekl ‚když Pražané tu sochu zbořili, jsem tomu rád, protože byla politickou potupou pro nás‘,“ uvedl pro Blesk.cz autor elektronické petice proti obnově sloupu a prezident společnosti České studny David Loula.
Právě v současnosti jednání o možném návratu této historické stavby na Staroměstské náměstí v Praze opět rozděluje společnost. Probíhá totiž územní řízení, které v současnosti řeší stavební úřad magistrátu a ke kterému podle mluvčí Prahy 1 Veroniky Blažkové zazněla aktuálně zpracovávaná odvolání.
Co konkrétně vadí?
Oproti spolku, který se naopak zasazuje o obnovu propíraného sloupu na Staroměstské náměstí v Praze, se některým společnostem nelíbí důvod, kvůli kterému se tento konkrétní mariánský sloup postavil. Stavba totiž vznikla roku 1650 poté, co se Praha ubránila švédským vojskům během třicetileté války, podle kritiků obnovy sloupu ale Habsburkové této události zneužili pro politické účely.
Co všechno mluví proti návratu sloupu na Staroměstské náměstí? A jak je nahlíženo na ostatní mariánské sloupy, které se dodnes nacházejí například v Teplicích, Olomouci nebo Kroměříži? Poslechněte si vyjádření Davida Louly:
„Mariánský sloup na Staroměstském náměstí vyjadřoval diskriminaci určitých osob. Před Bílou horou (události po bitvě na Bílé hoře roku 1620, která ukončila stavovské povstání a po které na český trůn usedli Habsburkové – pozn. red.) u nás žilo 90 procent nekatolíků a oni museli změnit svoji víru. Stavba byla diskriminační, protože vyjadřovala útlak protestantů jako kacířů,“ popsal dále David Loula.
Zneužití sloupu pro symboliku politické moci rakouské monarchie v Praze potvrzuje také historická společnost Veritas, podle které se nezpochybnitelné dokumenty k této kauze dodnes nacházejí v Národní knihovně. Svůj nesouhlas k obnově sloupu vyjadřuje také spolek Exulant, který sdružuje 11 tisíc potomků lidí, kteří po Bílé hoře museli české země opustit.
Mezi kritiky patří také Křesťanská misijní společnost, iniciativa Ne základnám a v neposlední řadě Církev československá husitská. „To, co se staví na Staroměstském náměstí, by mělo vyjadřovat shodu většiny nebo celého národa. Tato otázka nás dosud spíš rozděluje, což je asi hlavní argument. Důvody jsou náboženské a historicko-politické,“ dodal ve svém vyjádření David Loula, podle kterého nelze přehlížet skutečnost, že lidé minimálně od dob národního obrození pohlíželi na tento konkrétní sloup negativně.
Uváděné společnosti se hodlají ve čtvrtek 14. září účastnit jednání zastupitelstva pražského magistrátu, kde chtějí celou kauzu řešit s představiteli města.
Porovnejte historické fotky, kdy ještě sloup na náměstí stával, v kontrastu se Staroměstským náměstím moderní doby:
