Libeňský zámeček, radnice Prahy 2, Nuselská radnice nebo budoucí budova radnice Prahy 7. Také tyto stavby dnes vyvěsily romskou vlajku, aby tím vyjádřily úctu ke Dni romského holocaustu. Ten se váže k událostem během druhé světové války, během které došlo k masovému vyvražďování romských obyvatel v Evropě.

„Paměť je mostem mezi minulostí, přítomností a budoucností a pochopení historie nám všem pomáhá hledat řešení současných problémů. Považuji za naši povinnost připomínat si oběti nacistického bezpráví a otevírat naléhavou diskusi o tragických etapách našich dějin také v místech, kolem kterých denně chodíme, kde žijeme a pracujeme,“ uvedl starosta Prahy 4 Petr Štěpánek (SZ).

Za Prahu 8 vyvěsila radnice romskou vlajku na budově Libeňského zámečku. „Dlouhodobě si u nás připomínáme oběti nacistického teroru, který bohužel výrazně zasáhl i naši městskou část,“ vyjádřil se starosta Prahy 8 Roman Petrus (ČSSD).

„Sedmička“ to má komplikované

Zvláštní situace v souvislosti s těmito pietními akcemi panuje na radnici Prahy 7. Budova současného úřadu totiž městské části nepatří. „Vlajku musíme opět umístit na budovu budoucí radnice v ulici U Průhonu, kde se aktuálně chystá rekonstrukce. Stejně jako v případě tibetské vlajky nám vlastník budovy Generální finanční ředitelství nepovolil na současném sídle úřadu vyvěsit ani vlajku romskou,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Praha 7 musela romskou vlajku vyvěsit na budovu budoucí radnice, na stávající jí to zakázali.
Autor: MČ Praha 7

Redakce Blesk.cz získala od finančního úřadu vyjádření k této situaci. „Finanční úřady jsou apolitické instituce, jejichž věcné kompetence jsou vymezeny v paragrafu 10 zákona o finanční správě. Na budovy finančních úřadů jsou vyvěšovány vlajky v souladu s platnou legislativou České republiky například při příležitosti státního svátku nebo státního výročí,“ popsala mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

„Romský holocaust je jedním z dnes již často opomíjených zločinů druhé světové války. Nacisté při něm zavraždili statisíce Romů z celé Evropy. V noci z 2. na 3. srpna 1944 zemřelo v plynových komorách téměř 3000 mužů, žen a dětí – posledních romských vězňů v takzvaném Cikánském rodinném táboře v Osvětimi. Na tyto zločiny nesmíme zapomínat a my, politici, se musíme snažit tlumit jakoukoli nenávist jedné skupiny obyvatel vůči jiné,“ dodal k historickým souvislostem se Dnem romského holocaustu starosta Jan Čižinský.

Podívejte se na ukázku úřadů, které dnes v Praze vlajku vyvěsily:

Fotogalerie
11 fotografií

V loňském roce romskou vlajku vyvěsilo také ústředí Českobratrské církve evangelické:

Video
Video se připravuje ...

Romská vlajka vlála na budově od druhé do šesté hodiny večerní. Eva Fornálová