Participační skupina Chceme bydlet! uvádí, že na změnu čeká už čtrnáct let. Během nichž se ale bohužel nic nezměnilo. Matky s dětmi i další lidé, kteří se ze dne na den ocitnou na ulici, bývají bez pomoci necháni státem na pospas. Nemají kde žít.
„S přítelem jsme si pronajali chatičku za necelou tisícikorunu na měsíc. Chybí nám tam voda a elektřina. Ale alespoň máme nějaké útočiště,“ svěřila se Dana, která doufá, že se zákon změní a podpoří lidi, kteří nerezignovali na život, jen se dostali do bezvýchodné situace.
„Ne všichni bezdomovci utrácí peníze za alkohol... Jsem moc vděčná lidem, které jsem potkala, kteří mi nedali do ruky peníze, ale našli mi práci,“ děkovala při proslovu do davu Dana.
Organizace má pocit, že pro politiky jsou sociálně slabší obyvatelé méně zajímavými lidmi než voliči, kteří jsou sociálně zdatní. „Vy poslanci, i ostatní vládní činitelé, máte vysoké platy, a navíc máte i příplatek na bydlení, a my – chudá vrstva, musíme žít na ulici, protože standard na bydlení je pro nás nehorázné vysoký,“ stojí si za svým skupina Chceme bydlet!Nyní lidé doufají, že když nepodají návrh ke konci volebního období, ale teď na začátku, mohli by dosáhnout kýženého výsledku.
