Transgas je podle aktivistů dokladem výjimečné a nezopakovatelné architektury. „Jedná se o high-tech architekturu s prvky brutalismu. Taková stavba zaprvé nemá na našem území obdobu a zadruhé ji už nikdy nikdo nepostaví,“ upozorňují aktivisté. Budova by se podle nich měla pouze opravit a zachovat.
„Na první pohled působí až ohavně. Ale je součástí naší minulosti. Jsem pro opravu,“ poznamenala v davu studentka Tereza, která se přišla dozvědět více.
Intenzivně se o osudu Transgasu debatuje od léta 2015. „Ve prospěch zachování komplexu pro jeho výjimečnou architektonickou kvalitu se v únoru letošního roku vyjádřili i zahraniční odborníci. Například bostonská profesorka Ana Miljački a milánský profesor a architekt Domenico Chizzoneti,“ prozradila předsedkyně pořádajícího spolku Architektura 489 Pavlína Krásná.
Sbírají podpisy pod petici
Její demolicí podle aktivistů přijdeme o důležité kulturní dědictví. „Je to stejné, jako kdyby si Francouzi zbořili Centre Pompidou nebo Britové budovu pojišťovny Lloyds,“ sdělila Krásná. V současnosti je možné podepsat online petici.
„Necháme ji ještě pár dní běžet a poté ji předáme ministerstvu kultury. Budeme se snažit, aby předání proběhlo před zasedáním rozkladové komise, která by ještě mohla osud Transgasu zvrátit,“ vysvětlila.
Komise totiž může zrušit rozhodnutí ministerstva kultury o neprohlášení Transgasu za památku. „Chtěli bychom vyvinout tlak na ministerstvo kultury, aby konečně začalo chránit poválečnou architekturu,“ dodala aktivistka.
„Tlak ze strany aktivistů bez odborného zdůvodnění nikdy není a nemůže být pro Ministerstvo kultury směrodatný, protože ministerstvo kultury v tomto řízení vždy hodnotí to, zda věc splňuje nebo nesplňuje znaky kulturní památky, což musí vždy přesvědčivě vysvětlit a obhájit v odůvodnění každého rozhodnutí. Proto ani není možné, aby si mohlo dovolit »podléhat« jakýmkoli nátlakovým akcím,“ okomentovala dění kolem Transgasu tisková mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.
Místo brutalismu kancelářská budova
Mezi diskutujícími se objevil například raper a propagátor brutalismu Vladimír 518, historik architektury z Univerzity Palackého v Olomouci Rostislav Švácha, zástupce majitele komplexu a developera HB Reavis Petr Herman, bývalý ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy architekt Petr Hlaváček, architekt ateliéru CMCA Vít Máslo, sochař a znalec poválečného umění veřejného prostoru Pavel Karous a historička architektury Radomíra Sedláková z Národní galerie.
Po demolici má na místě Transgasu vyrůst kancelářská budova. A to podle návrhu architekta Jakuba Ciglera. „Počítá s revitalizací této oblasti – ve zklidněném vnitrobloku vznikne nový veřejný prostor se zelení, veřejnosti přístupnými terasami a bezbariérovým průchodem skrz území. Součástí budou restaurace se zahrádkami a do této části Vinohradské třídy se vrátí život, který sem přirozeně patří,“ uvedl za investora, společnost HB Reavis, Jakub Verner.
Podívejte se na fotografie z odpoledne s aktivisty:
Budovu Transgasu začali nedávno vyklízet. Podívejte se, jak to v jejím okolí vypadá:
