Klub Za starou Prahu s demolicí architektonicky významných budov zásadně nesouhlasí a tvrdí, že důvody k neprohlášení budov Transgasu za památku jsou absurdní. Národní památkový ústav označil Transgas jako ojedinělé, ale zároveň nedotažené torzo urbanismu.
„Podle nich dotčený areál nevytváří mírotvorné prostředí a poškozuje okolní památky, nacházející se v jeho blízkosti,“ sdělila předsedkyně klubu Kateřina Bečková.
Ministerstvo kultury mělo dva podklady k rozhodnutí, zda prohlásí Transgas za památku či nikoliv. Šlo o odborné komise. Jedna z nich spadající právě pod ministerstvo se vyjádřila kladně a druhá, která patří pod Národní památkový ústav, s ní souhlasila.
„Pro investora to ale samozřejmě nebylo výhodné, a tak přiložil 9 záporných posudků různých osobností, které za to dostali zaplaceno, tudíž se nedá říct, že by byl posudek nezávislý,“ řekla rozhořčeně Bečková.
Architekti Transgasu byli nepřáteli režimu
Transgas je dnes obestavěn z různých stran, z některých na něj není ani vůbec vidět. „Nedá se říct, že by harmonicky navazoval na ostatní stavby a byl v rozporu s okolím. To samé by se dalo říct o nedaleké budově Federálního shromáždění, která je taky solitér. Stejná situace platí i u Invalidovny a nikdo ji nechce bourat,“ vysvětlil místopředseda Klubu Za starou Prahu Richard Biegel.
„Tyto budovy jsou také dílem týmu architektů, mimo jiné Iva Loose a Jindřicha Malátka, kteří hlavně v druhé polovině 60. let mimořádně společensky vynikali. Psali kritické články o architektuře a inspirovali své další kolegy,“ popsal historik architektury Rostislav Švácha.
Tito architekti také vytvořili společně s Olbramem Zoubkem hrob Jana Palacha na Olšanských hřbitovech, který byl ale režimem zlikvidován. „Tím se z nich staly persony non grata – nevítané osoby, které nesměly nikde publikovat. Proto se zařadili do neoficiálního proudu architektury v 70. a 80. letech, pro kterou bylo typické udržet krok se světovou architekturou,“ dodal Švácha.
Aulický: Prožívám to jako tragédii
K plánované demolici budov se vyjádřil i jejich další architekt, Václav Aulický. „Děkuji klubu za jejich činnost, která mě jako jediná drží nad vodou. S demolicí samozřejmě nesouhlasím. Jako projektant jsem zažil leccos, ale jsem přesvědčen, že základ všeho je v Národním památkovém ústavu. Ten řekl, ať se to zbourá, protože se to jim osobně nelíbí. Celé to prožívám jako tragédii, jelikož jde tak trochu o moje dítě,“ uzavřel.
Klub Za starou Prahu nyní bude zkoušet žádat o přezkum s pádnými argumenty, což ale situaci nijak nezabrání. I kdyby ministerstvo nakonec rozhodlo jinak, podle klubu tu už budovy dávno nemusí stát. Stejně tak jako se zdemolovala třeba jedinečná telefonní ústředna v Dejvicích od stejných autorů.
Investor: Aulický dříve demolici připustil
„Žádost jsme podali ještě před tím, než vypukla debata o tom, zda se mají budovy Transgasu chránit,“ sdělil za investora, společnost HB Reavis, Jakub Verner.
Také připomněl, že Aulický demolici budov dříve připustil. „Nakonec i já, když jsem byl vyzván investorem vyjádřit svůj názor na nové řešení areálu ve formě studie, jsem ve spolupráci s ateliérem Cuboid architekti navrhl v principu obdobné řešení počítající s demolicí stávajících objektů," stojí v architektově vyjádření, které má k dispozici ČTK.
Návrh architekta Ciglera podle Vernera reflektuje okolní měřítko Vinohrad. „Počítá s revitalizací této oblasti - ve zklidněném vnitrobloku vznikne nový veřejný prostor se zelení, veřejnosti přístupnými terasami a bezbariérovým průchodem skrz území. Součástí budou restaurace se zahrádkami a do této části Vinohradské třídy se vrátí život, který sem přirozeně patří,“ uvedl.
Podívejte se, jak budovy vypadají: