Netrvalo dlouho a charakter obou ulic se začal měnit. Kudy chodí lidé, tam kvete obchod a služby, rostou ceny nemovitostí. Nízkou historickou zástavbu vystřídaly luxusní nájemní domy, obchodní paláce, vyhlášené kavárny a restaurace. 

Překotnému vývoji ustoupila v poslední třetině 19. století také obě stromořadí, která uvolnila místo kolejím koněspřežné tramvajové dráhy. Z poklidné promenády se stala rušná městská třída, pulzující životem do pozdních nočních hodin.

S přibývajícím počtem podniků a skladbou jejich návštěvníků se obě, dříve velmi podobné, ulice výrazně diferencovaly. Jedna se stala českou promenádou a druhá německou. Odrážely po staletí trvající jazykové rozpolcení Prahy a zároveň narůstající vlastenecké ambice české části společnosti. Pojďme si obě pražská korza připomenout.

Národní se dříve jmenovala Ferdinandova

Jak už samotný název napovídá, Národní třída byla českým korzem. Dnešní pojmenování však získala až v roce 1919, tedy po vzniku samostatné Československé republiky, kdy byl boj za emancipaci českého národa vítězně dobojován.

Ferdinandova třída, dnešní Národní, kolem roku 1880
Ferdinandova třída, dnešní Národní, kolem roku 1880
Autor: Archiv Petra Kučery

Předtím se od roku 1870 jmenovala Ferdinandova, a to na počest císaře Ferdinanda V., který byl jako poslední panovník korunován na českého krále a po své abdikaci roku 1848 dožíval v ústraní na Pražském hradě. Pražané jej měli rádi, protože při svých procházkách po dnešní Národní třídě rozdával dětem bonbony a chudým almužnu. 

První stavbou, která Ferdinandově třídě vtiskla ryze český národní ráz, bylo Národní divadlo, postavené v letech 1868 až 1883. Následovala řada českých podniků v čele s kavárnou Velká Slávia, centrem českého národního cítění a panslavismu, a Národní kavárnou, oblíbeným místem setkávání české kulturní obce v dobách první republiky. 

Nesmíme zapomenout na dnes již zaniklou kavárnu Union, kde se již od roku 1820 scházela významná část pražských intelektuálů a umělců. 

Národní divadlo a kavárny doplňovaly reprezentativní budovy finančních institucí českého zaměření. Nejvýznamnější z nich byl palác České spořitelny z roku 1863, který je dnes sídlem Akademie věd České republiky. Další byla pojišťovna Praha, představující ve své době průlom do monopolu vídeňských a budapešťských pojišťoven. Připomeneme ještě Hypotéční banku království českého, první českou veřejnoprávní banku, která měla své první sídlo na rohu Národní třídy a Perlové.

Z Německého domu se stal Slovanský

Ulice Na Příkopě, v letech 1839 - 1870 nazývaná Kolovratskou třídou, se v poslední třetině 19. století profilovala jako německé korzo. Zásluhu na tom měl především tak zvaný Německý dům, společenské a kulturní centrum pražských Němců od roku 1873.

Nacházel se v prostorách barokního paláce Příchovských a postupně se rozrostl o dva sousední domy a velkou zahradu ve vnitrobloku. Celý komplex dnes známe pod názvem Slovanský dům, který získal po vyvlastnění a vyhnání pražských Němců v roce 1945.

Ještě v roce 1945 po ulici Na Příkopě pochodovali nacisté.
Ještě v roce 1945 po ulici Na Příkopě pochodovali nacisté.
Autor: ČTK

Není jistě náhodou, že na dohled této budově byl v letech 1905 až 1912 postaven Reprezentační dům hlavního města Prahy, dnešní Obecní dům, kde byla v roce 1918 vyhlášena Československá republika. Přilehlé náměstí, do té doby Josefské, bylo následně přejmenováno na náměstí Republiky. 

Stejně jako Národní třída, i Příkopy měly své vyhlášené kavárny, navštěvované převážně pražskými Němci. Jednalo se například o dnes již zaniklou secesní kavárnu Café Corso nebo Café Central, kde se scházeli židovští obchodníci, a Café Francis, oblíbené mezi bankéři a burzovními makléři. 

Německého ducha dodávala ulici na Příkopě i nedaleká tiskárna a vydavatelství deníku Prager Tagblatt v Panské ulici. Tyto nejvlivnější německy psané noviny v Čechách vycházely do roku 1939 a na jejich tradici v roce 1991 navázal Prager Zeitung. 

Jakýmsi symbolickým protipólem Národního divadla se stalo Nové německé divadlo, dokončené roku 1888 na hlavní městské třídě v sousedství Národního muzea. Ještě před vypuknutím druhé světové války budovu divadla, jehož němečtí herci byli převážně antifašisty, odkoupil československý stát. Dnes je zde umístěna Státní opera.    

Pražští Němci zmizeli

České a německé korzo ztratilo na významu po roce 1945. Pražští Němci se stali minulostí a jejich památka byla důkladně zametena. Národní třída zvítězila, ale v souvislosti s listopadovými událostmi roku 1989 získala novou symboliku. 

Paradoxem je, že v letech 1941 až 1945 byla německými okupanty pojmenována Viktoria na znamení víry v konečné vítězství Třetí říše ve světové válce. 

Podívejte se na historické i současné fotky ulic Národní a Na Příkopě:

Fotogalerie
34 fotografií