Přehled: Jak vznikly názvy všech 112 pražských čtvrtí. A podle čeho se jmenuje Praha?

PRAHA 1

Staré Město: Název získalo poté, co Karel IV. založil Nové Město, a tím pádem se to původní stalo starým.

Nové Město: Pojmenovali ho tak díky tomu, že bylo novou částí Prahy.

Malá Strana: Nejdříve ji díky rozloze nazvali Menším městem pražským, později se vžilo současné jméno.

Hradčany: Původně se tak jmenovali lidé žijící na daném místě, protože Hradčané byli obyvatelé hradce, tedy menšího hrádku.

Josefov: Pojmenování židovského města se užívá od 19. století na počest císaře Josefa II., který v rámci reforem zrovnoprávnil židovské obyvatelstvo.

PRAHA 2

Vinohrady: Původně se tato rozsáhlá viniční oblast nazývala Viniční hory, poté se přejmenovala na Královské Vinohrady a od roku 1968 už se jí říká jen Vinohrady. Vinice tu existují dodnes.

Vyšehrad: Říkalo se tak hradu na vysoké skále. Ve staroslověnštině ale dané slovo existovalo i jako podstatné jméno, které označovalo hrad či útočiště.

PRAHA 3

Žižkov: Čtvrť dostala jméno na počest bojovníka Jana Žižky, který v roce 1420 zvítězil s husity v bitvě na Vítkově.

PRAHA 4

Podolí: Název odráží polohu čtvrti, nachází se totiž v údolí, respektive v úvalu u řeky Vltavy.

Nusle: Původně se nazývaly Neosvitly. Tímto slovem se označovali lidé, kteří žili na neosvětleném místě, v tomto případě v tmavém nuselském údolí.

Michle: Jmenuje se podle zakladatele vsi, kterým byl jakýsi Michel.

Krč: Název pochází ze staročeského jména krč, což znamenalo pařez. Bylo to tedy místo plné pařezů.

Lhotka: Pojmenování vychází ze staročeského podstatného jména lhóta, které evokuje lhůtu. Šlo o nově založenou osadu, v níž byli obyvatelé po nějakou lhůtu osvobozeni od poddanských povinností.

Braník: Název pochází z přídavného jména branný, což znamenalo ohrazený. Původně byl Braník opevněný vrch.

Hodkovičky: Název vychází z osobního jména Hodek, šlo o ves lidí Hodkových.

PRAHA 5

Smíchov: Existují pověsti, že název souvisí s Horymírovým smíchem po skoku z Vyšehradu, případně že se Smíchov jmenuje díky smíchání obyvatel. Nejpravděpodobnější výklad ale zní, že název pochází z osobního jména Smích, stál tu totiž Smíchův dvůr.

Radlice: Jmenují se po Radlovi, nacházela se tu ves lidí Radlových.

Jinonice: Původně se jmenovaly Ninonice, a to podle jména Ninoň. Šlo o ves lidí Ninoňových.

Košíře: Zřejmě jde o jméno starého předslovanského původu, význam ale jazykovědci neznají.

Motol: Stejně jako u Košířů jazykovědci tápou, proč se oblast tak jmenuje.

Hlubočepy: Označovala se tak ves Hlubočepů, tedy lidí, kteří museli čerpat vodu z velké hloubky.

PRAHA 6

Dejvice: Původně se nazývaly Dehnice a šlo o ves lidí Dehnových. To jméno vychází z osobního jména Dehna.

Střešovice: Název Střešovice není úplně jasný, pravděpodobně byl vytvořen z nějakého osobního jména jako Střeš, Střech a podobně. Šlo zřejmě o ves lidí Střešových.

Břevnov: Byl nazván podle břemen, tedy trámů, které byly používány ke stavebním účelům. Původně šlo tedy o pojmenování lesa.

Vokovice: Název vychází z osobního jména Vok, což byla zřejmě zkrácená podoba jména Vojtěch.

Veleslavín: Vychází z osobního jména Veleslava nebo Velislava. Šlo tedy zřejmě o dvůr patřící Veleslavě nebo Velislavě.

Liboc: Název vychází ze staročeského osobního jména Ljubota, šlo tedy o Ljubotův dvůr.

Ruzyně: Původně se jmenovala Ruzeň. Název Ruzeň označoval Ruzenův dvůr, vychází tedy z osobního jména Ruzen.

PRAHA 7

Holešovice: Název původně zněl Holíšovice a pocházel z osobního jména Holíš. Šlo tedy o ves lidí Holíšových.

Bubeneč: Původně se nazýval ovnec a potom ovenec. Pojmenování ovnec bylo vlastně zdrobnělinou staročeského jména oven. A slovo oven souvisí se slovem ovce, oven byl beran, takže ovnec byl malý beran, beránek.

PRAHA 8

Kobylisy: Pravděpodobně šlo o nějaké přezdívkové jméno původních obyvatel. Uvažuje se o tom, že šlo o ves lidí, kteří se lísali ke kobám, tedy ke krkavcům.

Bohnice: Název zněl původně Bohemice nebo Boemice. Jméno vychází z latinského osobního jména Bohemus. Bohemus byl Čech, šlo tedy o ves lidí Bohemových.

Čimice: Jméno vychází z osobního jména Čám, šlo o ves lidí Čámových.

Libeň: Název vychází ze staročeského osobního jména Ljuben a označoval Ljubnův dvůr. Jméno Ljuben se vykládá jako milovaný.

Karlín: Pojmenovali ho na počest české královny Karolíny Augusty.

PRAHA 9

Vysočany: Název označoval původně ves Vysočanů, tedy lidí žijících na nějakém vyvýšeném místě, nebo lidí, kteří přišli z nějaké obce s názvem Vysoká.

Prosek: Jméno znělo staročesky prósek a slovo prósek mělo stejný význam jako naše slovo průsek, tedy nějakou prosekanou cestu v lese.

Střížkov: Název vychází z osobního jména Střížek nebo staročesky Střiežek, stál tu Střížkův dvůr.

Hrdlořezy: Šlo o přezdívkové jméno tamních obyvatel. Lidem se tam říkalo hrdlořezy, protože šlo o nějaké rváče, násilníky.

PRAHA 10

Vršovice: Název vychází pravděpodobně z osobního jména Vrš nebo Vrša, šlo tedy o ves lidí Vršových. Uvažovalo se o nějaké souvislosti s kmenem Vršovců, ale to se nepodařilo prokázat.

Záběhlice: Označují ves lidí zaběhlých, tedy lidí, kteří se skryli v údolí Botiče.

Strašnice: Název označoval ves lidí Strašnových, jméno vychází z osobního jména Strašen.

Malešice: Původně se nazývaly Mališice, šlo o ves lidí Mališových. Název vychází z osobního jména Mališ či Mališa.

PRAHA 11

Chodov: Název vychází z osobního jména Chod a šlo o Chodův dvůr.

Háje: Byly pojmenovány podle hájů, tedy menších lesíků, které se zde nacházely.

PRAHA 12

Modřany: Místo, které se nachází na místě dnešních Modřan, se dříve nazývalo Modřiluhy. Šlo tedy o pojmenování nějakých mokrých luh s modře zbarvenými rostlinami. A pojmenování Modřany označovalo ves obyvatel těch modrých luhů, takže šlo o ves lidí bydlících u modrých luhů.

Komořany: Byla to ves lidí, kteří bydleli na pozemcích královské komory.

Cholupice: Původně se nazývaly Cholpice a to jméno vychází z osobního jména Cholp, které nějak souvisí s podstatným jménem chlup.

Točná: Jméno se dřív dávalo do souvislosti se slovesem točit a vykládalo se jako místo, kde se točí vítr. Ale spíš je pravděpodobné, že existuje nějaká souvislost se slovesem téci a vodním tokem nebo s vodními toky, které se zde nacházely.

Kamýk: Jméno původně označovalo zřejmě les, kde se nacházely nějaké menší kameny nebo skalky, protože Kamýk byla zdrobnělina slova kámen.

PRAHA 13

Stodůlky: Název vychází ze zdrobněliny slova stodola, takže se zde zřejmě nacházely menší stodoly.

Třebonice: Původně se jmenovaly Třebunice a šlo o ves lidí Třebunových, tedy nějakého rodu patřícího osobě jménem Třebuna.

PRAHA 14

Černý Most: Název patřil původně kamennému mostu nad železniční tratí mezi Hloubětínem a Kyjemi, který byl očouzený od projíždějících parních lokomotiv. Až později přenesli jméno na sídliště a městskou část.

Kyje: Tuto čtvrť pojmenovali pravděpodobně podle tvaru pozemků. Ten byl podlouhlý a na konci rozšířený, takže připomínal kyj.

Hloubětín: Až do počátku 20. století se nazýval Hloupětín. To jméno vycházelo ze staročeského jména Hlupata a označovalo Hlupatův dvůr. Protože ale slovo Hloupětín neznělo příliš dobře, tak bylo změněno na lépe znějící Hloubětín.

Hostavice: Vycházejí z osobního jména Hostava, šlo o ves lidí Hostiviných.

PRAHA 15

Hostivař: Název označoval Hostivarův dvůr, tedy dvůr patřící osobě jménem Hostivar. A jméno Hostivar označovalo někoho, kdo hosty chrání, nebo se jich naopak varuje, to znamená straní, vyhýbá se jim.

Horní Měcholupy: Dané jméno označovalo ves měcholupů, tedy lupičů měchů. V současném jazyce bychom řekli zlodějů pytlů.

PRAHA 16

Radotín: Název označoval Radotův dvůr, tedy dvůr patřící osobě jménem Radota.

PRAHA 17

Řepy: Původ jména je trochu nejasný. Původně se totiž Řepy nazývaly Žepy. Jazykovědci nevědí přesně, z čeho jméno vzniklo, je však možné, že souvisí se starobylým a už zaniklým jménem žepa, které označovalo vyvýšeninu.

PRAHA 18

Letňany: Jméno označovalo ves Letňanů, čili lidí, kteří přišli z Letné.

PRAHA 19

Kbely: Název vychází z podstatného jména kbel, což znamenalo dřevěnou nádobu nebo škopek, kbelík.

PRAHA 20

Horní Počernice: Jméno Počernice vychází z osobního jména Počerna, které souvisí se zaniklým slovem počerný, které znamenalo načernalý. Žili tu obyvatelé tmavé pleti.

PRAHA 21

Újezd nad Lesy: Jméno Újezd je u nás poměrně časté. Označovalo vždy nějaké nově osídlené území, jehož hranice bylo potřeba nějak vytyčit. A to se dělalo takzvaným ujížděním, čili objížděním na koni. A podle toho objíždění, ujíždění, pojmenovávali dané místo Újezd. Protože Újezdů bylo a je velké množství, tak tento Újezd byl nazván podle své polohy v lesích, dostal tedy přívlastek nad Lesy.

PRAHA 22

Hájek u Uhříněvsi: Jmenuje se podle menšího lesíka neboli hájku, který se tu dříve nacházel.

Pitkovice: Byla to ves lidí Pitkových. Jméno tedy vychází z osobního jména Pitek nebo Pitka.

Uhříněves: Jméno označovalo Uhrovu nebo Uhřínovu ves. Název tedy vychází z osobního jména Uher nebo Uhřín.

Benice: Původně se nazývaly Zbynice, šlo tedy o ves lidí Zbyňových. Osobní jméno Zbyňa byla neoficiální domácká podoba jména Zbyslav.

Běchovice: Označovaly ves lidí Běchových, vychází z osobního jména Běch. 
Březiněves: Původně se nazývala Březina ves. Tvar Březina byl vlastně staré přivlastňovací přídavné jméno od osobního jména Bříza. Šlo tedy o Břízovu les, ves patřící osobě jménem Bříza.

Čakovice: Vychází z osobního jména Čak nebo Čach, a šlo o ves lidí Čakových nebo Čachových.

Dolní Chabry: Jméno znělo původně Chrabři. A chrabři byli lidé chrabří, čili neohrožení, nebojácní. 

Dolní Měcholupy: Byly nazvány podle své relativní polohy, byly níže než blízké Horní Měcholupy. A jméno Měcholupy označovalo ves měcholupů, lupičů měchů, čili zlodějů pytlů.

Dolní Počernice: Jméno Počernice vychází z osobního jména Počerna, které souvisí se zaniklým slovem počerný, jež znamenalo načernalý. Žili tu obyvatelé tmavé pleti.

Dubeč: Vychází z osobního jména Dubec, které označovalo Dubcův dvůr.

Ďáblice: Název se slovem ďábel souvisí jen zdánlivě, protože Ďáblice se dříve nazývaly Davlice. Původ jména není úplně jistý, ale pravděpodobně souvisí s osobním jménem Davel. Šlo o ves lidí Davliců, čili lidí Davlových.

Holyně: Jméno bylo vytvořeno od přídavného jména holý a označovalo nějaké holé, neporostlé místo.

Klánovice: Název vychází z osobního jména Klán. Jméno je velmi nové, vzniklo až v 19. století, kdy šestajovický podnikatel Klán skoupil zdejší pozemky a začal tu stavět obydlí nebo domky pro letní pobyt.

Koloděje: Jméno vychází ze staročeského podstatného jména Koloděj, což znamenalo kolář – výrobce kol nebo vozů. Takže šlo o ves kolářů.

Kolovraty: Název vychází z osobního jména Kolovrat. Šlo o ves Kolovratů.

Královice: Jméno označuje ves lidí králových založenou na králových statcích.

Křeslice: Původně se nazývaly Křešice a šlo o ves lidí Křešových nebo Křechových.

Kunratice: Jméno vychází z osobního jména Kunrát, šlo o ves lidí Kunrátových.

Lahovice: Byla to ves lidí Láhových. Osobní jméno Láha bylo zřejmě zkráceninou osobního jména Lahoda.

Libuš: Původně byla pojmenována podle svého zakladatele nebo majitele. Libuš vychází z osobního jména Libůš a asi nesouvisí se ženským jménem Libuše.

Lipany: Označují ves Lipanů, lidí bydlících u lipového porostu.

Lipence: Název vychází z osobního jména lipný, což znamená lipový, šlo tedy o místo s lipovým porostem.

Lochkov: Název vychází z osobního jména Lochek a označoval Lochkův dvůr.

Lysolaje: Jméno Lysolaje nesouvisí s přídavným jménem lysý, jak by se mohlo zdát, ale spíš s podstatným jménem lisa, což bylo starší označení pro lišku. Šlo tedy zřejmě o místo, kde lišky lají, tedy štěkají, a přeneseně se možná mohlo jednat o místo, kde lišky dávají dobrou noc. Čili šlo o nějaké místo zapadlé.

Malá Chuchle: Název vychází z podstatného jména chuchel, což znamenalo přeneseně nějaký chuchvalec, chomáč, ale také vyvýšeninu. Takže Chuchle, ať už Malá nebo Velká, byla nazvána podle své polohy na úpatí kopce.

Miškovice: Název vychází z osobního jména Miška, jednalo se o ves lidí Miškových.

Nebušice: Byla to ves lidí Nebuchových nebo Nebušových. Jméno zřejmě vychází z nějakého osobního jména Nebuch nebo Nebuš.

Nedvězí: Název vychází buď z přídavného jména Nedvězí, což je starší podoba přídavného jména medvědí, čili možná se tam vyskytovali medvědi. Ale mohlo to být i úplně jinak, protože to jméno může také vycházet z osobního jména Nedvěd a pak by šlo o osadu patřící nějakému Nedvědovi.

Petrovice: Název označoval ves lidí Petrových, jméno vychází tedy z osobního jména Petr.

Písnice: Název souvisí se slovem Písnice, které označovalo pískovnu, důl na písek.

Přední Kopanina: Jméno dostala podle toho, že se jednalo o nějaký skopaný, vyklučený pozemek, tedy nějakou nově získanou půdu.

Řeporyje: Tradičně se vykládají jako ves Řeporyjů, tedy lidí, kteří ryjí řepu. Ale pravděpodobně to bylo úplně jinak. Jméno bude zřejmě velmi starého původu a skládá se ze starého slova rep nebo repa, které označovalo vyvýšeninu, a ze slova ria, které označovalo nějakou brázdu, vymleté místo, údolí. Takže Řeporyje zřejmě onačovaly údolí/brázdu nacházející se pod nějakým výrazným vrchem, nějakou vyvýšeninou.

Satalice: Původně se nazývaly Sotalice a ten původ je dvojí možný. Buď název vychází z osobního jména Sotal, nebo ze slovesa sótati, což znamenalo vrazit do někoho, strčit do někoho, rvát se s někým. Čili možná šlo o nějakou ves rváčů.

Suchdol: Původně se nazýval suchý důl. Jednalo se o nějaké údolí s potokem, který v létě vysychal. 

Sedlec: Vychází ze staročeského podstatného jména sedlce, což byla zdrobnělina od slova sedlo. To znamenalo sídlo, nějaký zemědělský dvůr.

Slivenec: Byl to slivný dvůr, tedy dvůr, u kterého rostlo mnoho slív, tedy švestek.

Sobín: Jméno vychází z osobního jména Soba, což byla zkrácenina osobního jména Soběslav. Šlo tedy o Sobův dvůr.

Šeberov: Původně se nazýval Všeberov, šlo o Všeborův dvůr.

Štěrboholy: Byla to ves Štěrboholů, čili lidí, kteří vyrývali do hole štěrbiny pro upamatování dluhů nebo nějakých jiných důležitých věcí. 

Třeboradice: Šlo o ves lidí Třeboradových, to jméno tedy vychází z osobního jména Třeborad.

Troja: Původně se nazývala Zadní Ovenec, později se vžil název Troja, který původně patřil pouze dnešnímu Trojskému zámku. Zámek nazval jeho zakladatel podle toho, že měl zálibu v antice, takže ho pojmenoval podle starověké Troji. 

Újezd: Název patřil nově založené osadě, jejíž hranice byly vytyčeny objížděním, ujížděním na koni.

Velká Chuchle: Název vychází z podstatného jména chuchel, což znamenalo přeneseně nějaký chuchvalec, chomáč, ale také vyvýšeninu. Takže Chuchle, ať už Malá nebo Velká, byla nazvána podle své polohy na úpatí kopce.

Vinoř: Vychází z osobního jména Vinor a šlo o Vinorův dvůr.

Zadní Kopanina: Jméno dostala podle toho, že se jednalo o nějaký skopaný, vyklučený pozemek, tedy nějakou nově získanou půdu.

Zličín: Název vychází z osobního jména Zlíka, jednalo se o Zlíkův dvůr.

Zbraslav: Jméno vychází z osobního jména Zbraslav a označovalo Zbraslavův dvůr.

Výkladů jména Praha je víc. Úplně nejstarší výklad pochází z Kosmovy kroniky, kde se uvádí, že Praha byla založena v místech, kde byl otesáván práh, myšleno domovní práh. 

Také pozdější výklady dávaly dané jméno do souvislosti s prahy, ale s prahy říčními. To mohly být nějaké přirozené překážky ve vodním toku, ať už řeky Vltavy nebo potokA Brusnice. Nebo mohlo jít o takové trámy/dřevěné můstky přes pražský brod, ale ani to není příliš pravděpodobné.  

Nejpravděpodobnější výklad dává jméno Praha do souvislosti se slovesem pražit nebo prahnout. A šlo zřejmě o místo vyprahlé, místo suché, vysušené od slunce. Protože jádro nejstaršího původního osídlení bylo na jižních stráních pod Pražským hradem, které vysychaly. Byla tam suchá břidličnatá půda.