9°C
Gehl se proslavil především jako odborník na veřejný prostor. Metropolím po celém světě Gehl radí, jak vytvářet příjemná městská prostranství. Jeho služeb využil Londýn, Vídeň, Kodaň, Oslo, Moskva či New York. Praze by měl pomoci se zklidněním severojižní magistrály.
„Žádné řešení ještě nemám. Jsem jako domácí lékař, který se také přijde nejprve podívat, v jakém stavu pacient je, a až potom navrhne léčbu,“ vysvětlil. Jeho tým se nejprve bude muset seznámit s podklady, příští rok si sami udělají další průzkum.
Přezdívají mu dánský ledoborec
Gehl věří tomu, že jeho nápady se podaří uskutečnit i v Praze, tak jako ve více než 200 městech, kde za posledních 20 let působil. „Jsem optimista. Opravdu věřím, že každý chce mít lepší města. Vím, že vždy budou nějaké problémy, ale říkají mi ‚dánský ledoborec‘,“ řekl.
Podle primátorky Adriany Krnáčové (ANO) bylo už vypracováno několik studií, ale k navrženým úpravám se nikdy nepřistoupilo. Má to změnit právě Gehl.
„Slibujeme si od něj schopnost myšlenky také převést do reality,“ řekla architektka Pavla Melková z pražského Institutu plánování a rozvoje.
V to doufá i primátorčina náměstkyně Petra Kolínská (SZ/Trojkoalice). „Každé vedení magistrátu se problém magistrály pokoušelo vyřešit. Ale je třeba najít konsensus. Spolupráce s panem Gehlem by k tomu mohla vést,“ uvedla Kolínská.
Vytvořil nejdelší pěší zónu světa
Jako mladý architekt se Gehl na počátku 60. let proslavil uzavřením kodaňské ulice Strøget pro automobily. Třída se tehdy se svým 1,1 kilometru stala nejdelší pěší zónou na světě.
Principy svého přístupu k utváření městských prostranství formuloval Gehl v různých publikacích, z nichž byly do češtiny přeloženy Život mezi budovami, Nové městské prostory a především Města pro lidi. Prahu navštívil už letos v březnu, kdy přednášel na mezinárodní konferenci Habitat.
