22°C
Diskusi ohledně problematiky na nejvyšších místech otevřela tragédie matky z Chomutova, která i se svým autistickým synem (†20) ze zoufalosti skočila pod vlak. Diskutují mezi s sebou rodiče dětí trpících autismem i široká veřejnost. Všichni, které toto téma zajímá, se mohli ve středu od 14 hodin ptát odborníka a zakladatele Národního ústavu pro autismus Hynka Jůna.
Změna v nedohlednu
„Situace se pomalu zlepšuje, ale zdaleka v Česku není ideální,“ říká o problematice poruchy autistického spektra Jůn na začátek. Podle něj hodně častým jevem totiž bývá, že po škole se stát o děti jednoduše přestane starat a už jim dále nepomáhá. Pokud si tedy péči sami nezaplatí, a to většinou nemají z čeho, protože pracovních míst je pro ně málo.
Tragédie na Chomutovsku: Zoufalá matka (†45) mohla syna autistu (†20) zabít léky, měla k nim přístup
Navíc se často autismus pojí i s mentální retardací, což v zásadě vyloučí sociální kontakt s okolím. „Mezi populací lidí s autismem se vyskytuje přibližně 50 procent lidí i s mentálním handicapem. Společné mají problémy v sociální oblasti, v jiném chápání sociálních vztahů a situací, problémy v komunikaci s druhými lidmi, omezené zájmy, stereotypní chování,“ pokračuje dále.
»Rainmanů« je na světě jen málo
Pokud si vzpomínáte na film Rain Man, kde Dustin Hoffman byl sice omezený v sociálním kontaktu, ale jinak neuvěřitelně chytrý, tak ze 7,5 miliardy lidí jich na Zemi je pouhých několik desítek. „Je to zcela zanedbatelné procento mezi lidmi s autismem (běžně talentovaných lidí je v populaci lidí s autismem samozřejmě více),“ doplňuje Jůn.
Někdy je ale problém, že o autismu se rodiče dozvídají až pozdě, a nestihnou se tak na náročnou výchovu připravit. „Děti lze diagnostikovat již od 18 měsíců věku. Rodiče nebo pediatr si mohou všimnout zvláštností ve vývoji dítěte, například opožděného vývoje řeči, dítě neukazuje, nesdílí pozornost a jiné,“ řekl dále terapeut.
Kolik je v Česku autistů?
A i když by se zdálo, že autismus je v posledních letech spíše „epidemií“ a lidé jich potkávají více, opak je pravdou. „Nárůst počtu lidí s autismem plyne z rozšíření diagnostických kritérií (člověk, který by v 60. letech 20. století diagnózu nedostal, by byl dnes diagnostikován pozitivně). Objevují se ve větší míře rizikové faktory, jako je vyšší věk rodičů, udržení při životě extrémně předčasně narozených dětí (narozených například ve 24. týdnu těhotenství) nebo vliv prostředí. Dále také roste počet lidí, kteří umí diagnostikovat autismus,“ uzavírá Jůn.
