Psal se rok 1956, když tehdy dvaadvacetileté Zdeně Mašínové přišla v noci StB oznámit úmrtí matky v pankrácké věznici. „Předtím s ní bylo krutě zacházeno. Přes její velmi vážný zdravotní stav jí nebyla poskytnuta péče,“ uvádí Mašínová.

Vydala se tedy okamžitě i se svou babičkou do Prahy. Její první kroky logicky směřovaly do věznice na Pankráci, kde ji ovšem místní zaměstnanci nevybíravým způsobem podle jejích slov odbyli. To samé se přihodilo také v ruzyňské věznici.

Tajemná postava ji nasměrovala

Zdenu Mašínovou odkázali na policejní stanici. U ní se přihodila událost, kterou si dnes dokážeme představit pouze z detektivních filmů. Pro dceru důstojníka prvorepublikové armády Josefa Mašína se však jednalo o tvrdou realitu.

„Policista u příchodu do budovy se mnou vůbec nechtěl diskutovat, takže jsem po krátké době musela budovu opustit. A při východu kolem mě prošla postava, která se pouze zmínila: »Jděte do Ďáblic«. Já jsem v té době vůbec nevěděla, co Ďáblice jsou. To byl hřbitov již za Prahou, dnes je to obestavěné sídlištěm,“ vypráví dál svůj z dnešního pohledu neuvěřitelný příběh Zdena Mašínová.

Ještě v roce 1990 byla na místě vidět čerstvě zaházená jáma.
Ještě v roce 1990 byla na místě vidět čerstvě zaházená jáma.
Autor: Sdružení bývalých politických vězňů

Ďáblice byly správnou radou

Na hřbitově v Ďáblicích, tehdy za Prahou, vyšel z domku v areálu muž. Pozoroval Zdenu Mašínovou, která na místo právě dorazila. Zeptal se jí poté, co si přeje. „Řekla jsem mu tedy, o co mi jde,“ prozradila Mašínová.

Muž dlouze váhal. Nakonec ji pozval do věžičky, která se nachází u vstupu na hřbitov. „Tam otevřel ohromné knihy se záznamy šachet a v jednom místě mi ukázal šachtu s datem narození a úmrtí naší maminky,“ říká sestra českých odbojářů.

Muži slíbila, že nikomu nic nepoví. Na oplátku ji pracovník hřbitova odvedl k čerstvě zahrabané šachtě. „Oznámil mi, že před několika dny přijelo nákladní auto, které vysypalo – bez rakví, to si velmi přesně pamatuji, bez pytlů – ostatky, většinou dětské.“

Dětské hroby symbolizují zrůdnost minulého režimu.
Dětské hroby symbolizují zrůdnost minulého režimu.
Autor: Daniel Vitouš

„Vzhledem k tomu, že jim chybělo do počtu pravděpodobně kolem 40 kusů, tak byly přidány ostatky dospělých. A mezi nimi byly i ostatky naší matky,“ popisuje Mašínová.

Džungle odpadu až do pádu komunismu

Dcera nedostala nikdy svolení tento nedůstojný prostor posledního odpočinku své matky označit, vzpomínat na svou matku proto chodila prakticky na smetiště hřbitova, které zaváželi odpadem. „Mohla jsem pouze položit nenápadně kytičku,“ říká Zdena Mašínová.

Dětské hroby symbolizují zrůdnost minulého režimu.
Dětské hroby symbolizují zrůdnost minulého režimu.
Autor: Daniel Vitouš

Začátkem 60. let minulého století se podle vyprávění na uvedeném místě Ďáblického hřbitova objevila malá, nenápadná destička se jménem Pepíček Baumruk. „Podle toho jsem poznávala při svých návštěvách přesně to místo, které mi dotyčný člověk označil,“ popisuje smutný vývoj dětského hřbitova Mašínová.

Muž ze hřbitova se jí nikdy nepředstavil, ani jí nedal nic písemně. V průběhu let se nedaleko místa posledního spočinutí její matky objevil zaražený kříž se jménem pátera Toufara.

Hroby politicky pronásledovaných lidí
Hroby politicky pronásledovaných lidí
Autor: Daniel Vitouš

„Jediná moje myšlenka po 90. roce byla co nejdříve zkusit toto místo otevřít a pokusit se o exhumaci ostatků naší maminky,“ dodává Zdena Mašínová. Naneštěstí v místě došlo k požáru, během kterého shořela veškerá dokumentace o tom, kam byla jednotlivá těla uložena. Spekuluje se o tom, že tento požár byl založen záměrně právě s cílem zbavit se zmiňovaných dokumentů.

Smutné memento přetrvává dodnes

Na uváděném místě se dnes nachází dětský hřbitov, kde kromě Zdeny Mašínové starší a mnohých dalších politických obětí leží tragicky zesnulé děti, které se v 50. letech narodily vězněným ženám.

Historické fotografie místa pocházejí z roku 1990. „Je důležité poznamenat, že místo již tehdy bylo prokáceno. Zarostlé to dříve bylo ještě daleko více,“ prozradil redakci za platformu Bez komunistů.cz Petr Marek.

Historik Vězeňské služby Aleš Kýr prohlásil, že na místě může v šachtách ležet až 14 000 lidí. V průběhu let se jednalo o snaze exhumovat ostatky a pokusit se identifikovat alespoň některé oběti, doposud však k této akci nedošlo.

V pátek 26. srpna je to přesně 120 let od doby, kdy se narodil budoucí generálmajor Josef Vladimír Mašín, otec bratrů Mašínů a Zdeny Mašínové. Roku 1942 byl popraven za sympatizování s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha.

Prohlédněte si místo posledního odpočinku Zdeny Mašínové starší tehdy a nyní:

Fotogalerie
12 fotografií