7°C
Zaměstnanci hygienické stanice provádějí dlouhodobé kontroly na spoustě míst Prahy s pravděpodobným výskytem klíšťat. „Monitorování aktuální promořenosti pokračuje každý rok například v Kunratickém lese, Klánovickém lese, Satalické oboře, v oblasti Divoké Šárky, Prokopského údolí, Stromovky, Točné a podobně,“ uvádí k tématu Jaroslava Zelenková.
Odchyt klíšťat probíhá takzvaným vlajkováním, kdy hygienici v terénu používají kusy látky. „Vlajkování se standardně provádí smýkáním po bylinné vegetaci a trávě. Po několika tazích se na místě sesbírají jednotlivá vývojová stadia klíšťat do zkumavky a v kanceláři se po zchlazení vzorky počítají a připraví k odeslání do laboratoře,“ vysvětluje postup při testování klíšťat Zelenková.
Stejně jako všechny ostatní živé organizmy, tak i tito drobní parazité reagují na klimatické změny. Odborník proto varuje, že sezóna výskytu klíšťat se prodlužuje směrem do časného jara i pozdního podzimu. Tito drobní živočichové navíc v létě zvyšují svou aktivitu během mírného ochlazení, jako je právě to současné. „Nesvědčí jim vysoké teploty, suchá místa a rovněž podmáčený terén,“ popisuje hygienička.
Rok co rok jiná situace
Dlouhodobé sledování výskytu přenosných nemocí u klíšťat na území Prahy přináší spoustu důležitých poznatků. Ve sledovaných oblastech hlavního města je podle hygieniků nositelem lymské boreliózy zhruba každé desáté klíště. Podíl infekčně pozitivních klíšťat v jednotlivých testovaných oblastech se přitom rok od roku dramaticky mění.
„V Praze jsou místa, která v některých letech průměr vysoce převyšují, například Satalická obora v Praze 9,“ oznámila Jaroslava Zelenková. V této oboře bylo v roce 2013 podle výsledků testů infikované každé třetí klíště, v roce 2014 podíl klesl na 20 procent a v roce 2015 se už pohyboval na celopražském průměru.
„Z toho vyplývá význam stálého sledování výskytu klíšťat, neboť výsledky prokazují významnou změnu v pozitivitě klíšťat a také migraci díky jejím hostitelům,“ vysvětluje odbornice.
Jaroslava Zelenková vyzdvihuje všechny nezbytné způsoby prevence vůči krev sajícím parazitům, tedy očkování, používání repelentů, včasné odstranění klíštěte a dezinfekci místa přisátí a v neposlední řadě vhodné oblečení v případě pobytu v přírodě. „Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě provádí očkovací centra, zdravotní ústavy nebo praktičtí lékaři v průběhu celého roku. Optimální je chladnější období, které je nejvhodnější pro aplikaci první dávky této vakcíny,“ uzavřela Zelenková.
V letošním roce aktuálně v Praze hygienici evidují 61 případů onemocnění lymskou boreliózou, 8 lidí se infikovalo klíšťovou encefalitidou.
