Barrandovské terasy vznikly na zakázku pražského stavebního podnikatele Václava Marii Havla, otce bývalého prezidenta Václava Havla, který v roce 1924 navštívil Spojené státy a v San Franciscu ho natolik uchvátila vyhlídková restaurace Cliff House, že oslovil architekta Maxe Urbana, aby mu vyprojektoval podobnou stavbu.
Restauraci a kavárnu otevřel Masaryk
Projekt podobný vyhlídkové restauraci Cliff House opravdu v Praze vznikl s názvem Barrandovské terasy. A to na skalnatém kopci Habrová, na levém břehu Vltavy. Restauraci a kavárnu na Barrandově slavnostně otevřel v 4. října 1929 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Tuto slávu si nenechalo ujít přes 50 000 návštěvníků.
Barrandovské terasy slavily obrovský úspěch. V letní sezoně se zde podávalo téměř 3000 obědů, což v době krize bylo opravdu vysoké číslo. Podnik na Barrandovských terasách se stal útočištěm zákulisních politických schůzek, důležitých obchodních jednání, schůzek herců, a dokonce se zde natáčelo i několik filmů, jako například Tři vejce do skla, kde oblíbený herec Vlasta Burian ztvárnil roli detektiva Babočky.
Restauraci a kavárnu také Pražané navštěvovali v letních měsících poté, co se zchladili v moderním plaveckému bazénu se stadionem. Ten se nacházel pod skálou pod terasami a byl otevřený 16. srpna 1930. Na všech dobových fotografiích z prostředí bazénu dominuje skokanská věž, ze které odvážlivci po hlavě skákali do vody z 5 nebo 10 metrů.
V Trilobit baru se konaly večírky
Restaurace se uzavírala vždy ve 22 hodin. V létě však bylo velice složité návštěvníky Barrandovských teras dostat domů, proto se Václav Maria Havel, otec bývalého českého prezidenta, a jeho bratr Miloš Havel rozhodli, že na jižním konci Barrandovských teras zřídí letní společenský bar. Povedlo se. V roce 1937 své první hosty přivítal dřevěný bar se dvěma místnostmi a krbem nazvaný Trilobit bar, kde se mnohdy tancovalo a pilo až do rána.
S luxusním komplexem to šlo »z kopce«
V únoru 1948, po komunistickém převratu, došlo ke znárodnění Barrandovských teras. Totalitní režim však už finance na udržování rozsáhlého komplexu terasovité restaurační plochy nenašel. Jednotlivé objekty začaly chátrat. Jako první populární plavecký stadion.
V roce 1988 byl byl celý areál Barrandovských teras prohlášen za kulturní památku. Komplex Barrandovských teras chátral dál i po sametové revoluci v roce 1989, kdy v restituci Barrandovské terasy zpět získala rodina Havlova, a chátrá dodnes.
V současné době je bazén se skokanským můstkem zarostlý plevelem a křovisky. Do neutěsněných střech a otvorů ve stavbách zatéká. „Snažíme se opakovaně s vlastníkem nějak dohodnout, ovšem stále slýcháme větu, že za dva roky bude objekt opraven. Tuto větu už ale slyšelo pět starostů Prahy 5,“ uvedl již dříve pro Blesk.cz radní Petr Hnyk (Strana Zelených).
Blýská se Barrandovským terasám na lepší časy?
Vypadá to, že se na Terasách po několika letech slibů současného majitele začalo něco dít. „Právě se začalo s představebními pracemi. Momentálně se na terasách uklízí, vyřezává a vyvážejí se odpady, které nám tam byly navezeny sousedy, a provádějí se opravné práce,“ prozradil iDnes.cz majitel objektu, Řek Michalis Dzikos, který v roce 2003 odkoupil majoritní podíl společnosti Barrandovské terasy, a.s. od bývalé první dámy Dagmar Havlové.
Nově by tu měly vzniknout nejspíš jen apartmány a restaurace ve stylu té, kam před 70 lety chodily ty nejzářivější celebrity.
