10°C
Stal se součástí výstavy, která začala 15. května 1891 a skončila 15. října. Dřevěná vstupní brána do areálu tehdy odkrývala výhled právě na secesní Průmyslový palác. Z těchto dvou skvostů vydržel jen palác.
Byl postaven podle návrhu Bedřicha Münzbergra a Františka Prášila, byla to první stavba v Čechách, kde byly využity montované ocelové konstrukce. Osm obloukových nosníků nese střední část, oddělenou od obou křídel. Tvoří ho trojdílná dvorana se středním prostorem.
Průčelí původně zdobil portál se sochami českých velikánů. Palác smontovalo 150 montérů za 5 měsíců. Do postranních průčelí byla zasazena figurální okna podle kartonů Mikoláše Alše ze zlatožlutého katedrálního skla. Ke kombinování obrazců se spotřebovalo na milion barevných skleněných tabulek zalévaných do olova.
Po úpravách v padesátých letech zůstal zachován jen portál na zadní straně budovy. Průmyslový palác zažil mnohé, nyní čeká na opravu, neboť v roce 2008 vyhořel.
Několik čísel
výška nosníků - 25 m
výška věže s točitými schody a kupolí - 51 m
vnitřní prostor 65 x 45 m celková délka paláce - 238 m
zastavěná plocha - 12 500 m²
Přežil války, nacisty, komunisty, povodně i požár
1890–1891
Od jara 1890 vznikají stavby pro Zemskou výstavu. V září do ní zasahuje povodeň. Dvě třetiny staveniště jsou pod vodou. Nevydržela ani konstrukce paláce. Přichází tuhá zima a ta přerušuje práce. Stavitelé se obávají termínů, lidé jsou ale zarputilí a o to více motivovaní vše včas dokončit.
15. května 1891
Arcivévoda Karel Ludvík s arcivévodkyní Marií Terezií zahajují Všeobecnou výstavu. Dřevěná vstupní brána Antonína Wiehla nesla znaky 40 českých měst. Za ní stála trvalá dominanta Výstaviště, ztělesňující vládu železa a nástup elektřiny, Průmyslový palác. Za dvacet krejcarů se z něj mohli návštěvníci rozhlédnout po okolí. Výstava skončila v neděli 15. října 1891.
21. září 1953
Výstaviště mění svůj název na Park kultury a oddechu Julia Fučíka. O rok později je přejmenován Průmyslový palác na Sjezdový. Začínají se v něm odehrávat sjezdy KSČ. Při rekonstrukci v letech 1952 až 1954 podle projektu Pavla Smetany získal nové klenby, vstupní přístavbu. K původnímu názvu se vrátil roku 1990.
1964
Do areálu Výstaviště přichází z Dejvic matějská pouť. Řada programů pro děti se odehrává i ve zdech paláce.
15. května 1991
Novodobá Všeobecná československá výstava trvala do 28. října. Ačkoliv Výstaviště prošlo mnoha změnami, nebyla tak dobrá, jako původní. Chyběli vystavovatelé, dodavatelé a hlavně peníze. Nakonec ji zachránila podpora republikových vlád. Československo se prezentovalo coby země plná tradic. Návštěvníků bylo asi 2,5 milionu, téměř stejně jako před sto lety. Ale zatímco v roce 1891 se představilo téměř 8700 lidí a společností, tentokrát to bylo jen 2000 vystavovatelů. Po výstavě zůstal neslavný dluh více než 1,4 miliardy.
1996
Na Výstaviště lákají návštěvníky divadla. Kulturní program přináší Křižíkova fontána, divadlo Spirála (Jesus Christ Superstar) i Globe (Richard III.). Prostor paláce ovládají veletrhy, plesy a jiné kulturní akce. Prostor před jeho průčelím hostí netradiční venkovní akce.
2002
V létě vystoupila neuvěřitelných sedm metrů nad svoji obvyklou úroveň hladina Vltavy. Spodní část Výstaviště je pod vodou, Průmyslového paláce se však přímo nedotýká. Od té doby však areál pustne, jedinou viditelnou novinkou je rekonstruovaný bazén.
16. října 2008
Po 19. hodině došlo k jednomu z největších pražských požárů. Začalo hořet levé křídlo Průmyslového paláce. Zasahovaly všechny profesionální a dobrovolné jednotky z Prahy. Vznikla škoda za více než miliardu.
2016
S výstavní plochou 10 200 m² je palác stále hlavním prostorem pro výstavy i hudební projekty. Teď ho spolu s celým areálem Výstaviště čeká oprava za zhruba 1,5 miliardy. Potrvá čtyři až pět let. Kdy však začne, zatím nebylo rozhodnuto.
