Historická budova Národního muzea za národem stála pokaždé, když se něco dělo. Byla svědkem dvou světových válek, ostřelována sovětskými tanky v roce 1968.

V červenci to budou čtyři roky, co bez návštěvníků, exponátů a výzkumníků zeje prázdnotou, a kdo ví, jak dlouho ještě bude, než se ji podaří zachránit.

„Budova rapidně degraduje, umělecké prvky se rozpadají a musí se nahrazovat, již nikdy to tedy nebudou původní originály. Kotelna téměř nefunguje, nemá žádné bezpečnostní ani protipožární zabezpečení, tedy permanentně hrozí havárie,“ přiznává nutnost rekonstrukce i sám generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Výzkumníci a exponáty

Většina zaměstanců, kteří měli své kanceláře v historické budově, se přestěhovala do sousední Nové budovy Národního muzea. Přírodovědci mají vědecká pracoviště a kanceláře v Horních Počernicích.

Sbírky z historické budovy včetně archeologických byly přestěhovány do velkokapacitních depozitářů v Terezíně. Sbírky Přírodovědeckého muzea NM našly svůj domov v moderních depozitářích v Horních Počernicích.

Třetím místem, kam probíhalo stěhování, je zámek Zbraslav, který po dobu rekonstrukce bude sloužit jako úložiště knihovních fondů a pracoviště části Knihovny NM.

Práce v muzeu

Dobrovolníky z řad občanů hledá pražské Národní muzeum. Může se jím stát každý, včetně studentů a seniorů. Práce se vybere podle jeho zaměření.

Fotogalerie
13 fotografií