21°C
Pravnučka novináře Ferdinanda Peroutky fotografka Alžběta Jungrová proslula jako dokumentaristka, její tvorba se ale čím dál tím více ubírá volnějším stylem a zaměřuje se na ztvárňování emocí skrze ženské objekty. V den svých 45. narozenin si tak nadělila dárek v podobě vernisáže své výstavy toho nejlepšího z její tvorby za uplynulých 10 let. Unikátní styl fotografií, které jsou upravené do nejrůznějších koláží a kompilací, podtrhává zejména jejich prezentace. Fotografie jsou vytištěné na různé materiály jako sklo, textilie či kov. Výstava se navíc odehrává v prostorách bývalé prádelny VFN, industriální prostředí a netradičně prezentované fotografie dohromady nabízí jedinečný pohled.
Bývalá prádelna vinohradské nemocnice na Karlově náměstí je sama o sobě velmi působivé místo. Rozloha této plochy činí 500 metrů čtverečních a v některých místech mohou návštěvníci upřít své zraky ke stropům vysokým až 9 metrů. Výstava se snaží tento prostor co nejlépe využít, některé desky a plátna s fotografiemi se tak z vysokých stropů spouští až na zem. Různá místa výstavy v různé denní doby mohou také působit různým dojmem, v závislosti na světlu zvenku.
Ačkoliv výstava nese název I believe, tedy Já věřím, ve skutečnosti nijak nesouvisí s náboženstvím. „Všichni v něco věříme. Já sama jsem se dlouho vyrovnávala se ztrátou víry ve spravedlnost a logiku v našich životech, o kterou mě připravily roky cestování do rozvojových zemí. Já věřím, že jediné skutečné je to, co cítíme, a že všichni potřebujeme být milováni, abychom si přišli skuteční,“ vysvětluje Jungrová, proč pro svou nejnovější výstavu zvolila právě tento název. Na výstavu vybírala z předselekce, která za posledních deset let činila neuvěřitelných 160 tisíc fotografií. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si zhruba 50 z nich.
Divák si musí najít smysl sám
Vystavené fotografie zachycují emoce, ztvárněné skrze ženské objekty. Jaké konkrétní emoce ale které fotografie znázorňují, jejich autorka naschvál neuvádí. „Na tom to celé vlastně stavím. Myslím, že každá věc v každém člověku vyvolá jiné emoce. Někomu se může kouř spojit s požárem, někomu s mlhou. Nechávám na divákovi, ať si udělá vlastní dojem. Když pod fotku napíšu, že tohle je bolest, tak on přijde a bude jí tam hledat. Chci, ať si každý vybaví to, co s tím má spojené on sám,“ vysvětlila Blesku Alžběta Jungrová.
Úterní vernisáž přilákala zájem spousty návštěvníků jak z řad umělců, tak běžné veřejnosti. Kromě samotného zahájení výstavy v úterý došlo také na křest knížky, která nese stejný název jako výstava. Čtenáři v knize naleznou 250 fotografií, zároveň se však jedná o interaktivní dílo. Snímky nejsou tištěné pouze na papíře, ale stejně jako v případě výstavy jsou využity i další materiály, jako například zrcadlový papír, v němž se fotografie odrážejí, anebo „pauzáky“, díky kterým si čtenáři mohou sami propojovat fotografie a vytvářet vlastní koláže.
