7°C
Od 8. prosince Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze nabíně návštěvníkům výběr z jeho více než třicetitisícové sbírky historických plakátů, výstava s názvem Řeč plakátů potrvá do začátku dubna. Vybraných 280 kousků z let 1890-1938 od českých i zahraničních umělců patří mezi ty nejzajímavější a nejvzácnější, některé se svou cenou přehoupnou i přes milionové částky. Výstava je rozdělena do třech tematických bloků, kterým se plakáty věnují, těmi jsou: Umění, Reklama a Ideologie. Na přelomu 19. a 20. století platily plakáty za jedno z nejvýznamnějších komunikačních médií a jejich autoři si tuto důležitost dobře uvědomovali. Staly se proto specifickou a zajímavou uměleckou disciplínou, která zraky veřejnosti v hojném počtu přitahuje dodnes.
Na rozdíl od ostatního umění, plakáty byly zpravidla navrhovány na zakázku a s jasným komerčním účelem, jeho podobu vždy ovlivnila celá řada neuměleckých vlivů, jako požadavky a vkus zadavatelů, marketingové strategie, cílové publikum nebo také místo, kde bude plakát vyvěšen. Z dnešního pohledu jsou proto mimo jiné také cenným historickým pramenem, který vypovídá spoustu zajímavých věcí o tehdejší kultuře a zvycích. „Aby se plakát na ulici prosadil, musí křičet, jeho mluva proto musí být specifická. Současně se při jeho tvorbě kombinují vlivy vysokého umění s popkulturou a reklamním klišé. Tento aspekt je v umění plakátové tvorby velmi zřejmý,“ doplnila kurátorka výstavy Lucie Vlčková.
V plakátové tvorbě jsou patrné také tehdejší technické možnosti. „Zajímavostí je například volba barev, ta byla závislá jednak na tom, které barvy byly zrovna k dispozici, ale také na tom, kde bude plakát umístěn. Tehdejší barvy velmi reagovaly na vnější vlivy, jako například kvalita ovzduší, tudíž když se vědělo, že plakát bude umístěn v průmyslové části města, kde bývala vysoká koncentrace oxidů síry, musel autor počítat s tím, že barvy zoxidují a jejich odstíny se během pár dní výrazně promění,“ vysvětlila kurátorka Vlčková.
Plakát jako celospolečenská událost
V dnešním světě je reklama všudypřítomná, nedá se jí vyhnout takřka nikde ani na hodinu. Oproti tomu dříve mohlo vylepení plakátu vyústit až ve společenskou událost, o které věděla celá ulice. „Ve své době se jednalo o téměř jediné obrazové médium, tehdy se ve veřejném prostoru zdaleka neobjevovalo tolik pěkných detailů, jako dnes a tudíž se stávalo, že o některých mimořádně povedených plakátech dokonce informoval i tehdejší tisk,“ vysvětlila Blesku kurátorka výstavy Lucie Vlčková.
Vystavené plakáty od českých i zahraničních zadavatelů upozorňují na celou řadu událostí nebo produktů. Nechybí mezi nimi plakáty od Bati, reklamy na sukna od společnosti Prokop a Čáp, politické agitační plakáty tehdejších politických stran, nebo dokonce plakáty ke kultovním filmům jako King Kong. Vybrané vystavené kousky jsou více než jedno století staré a přesto si některé z nich zachovávají svou poutavost a výstižnost. Většina z nich před uvedením do výstavy musela projít rukama restaurátorů, ti se však za každou cenu snaží, zachovat jejich příběh a stav, ve kterém byly uchovány. „Příprava plakátů, které nevyžadují kromě očištění větší práci, zabírá čas v řádech několika hodin. U těch, které vyžadují větší péči a některé části například chybí, to může být v řádech dnů až několika týdnů, jsou zde ale i takové, které restaurátorské práce nevyžadovaly vůbec,“ řekla Blesku restaurátorka Martina Chadimová. Při jejich uchovávání musí být pečlivě dohlíženo na udržování ideálních podmínek, co se týče vlhkosti vzduchu, teploty a světla.
