Při procházce centrem Prahy na podobné domy a paláce narazíme prakticky na každém rohu. Na rohu ulic Rytířská a Na Můstku najdeme secesní palác, kde v současné době sídlí Hygienická stanice hl. m. Prahy. Je skoro s podivem, že podobný účel má tento dům už více jak sto let. Během 13. století byl k paláci postavený také zadní trakt, který tvořil tzv. Havelskou bránu, a byl zároveň součástí staroměstského opevnění.

První písemné zmínky nacházíme už v roce 1257, které dokládají, že zde sídlil rychtář. Rychtář byl královským úředníkem, pověřeným správou města a řízením městského soudnictví, jeho služební hodnost ho řadila na první místo ve městě. Kromě zmíněných pravomocí měl také dohlížet na pořádek na pražských trzích, kterých se konalo všude kolem velké množství, jako například Ovocný trh, Uhelný trh, atd.

Kobky a šatlava

V druhé polovině 14. století bylo podzemí využíváno i jako šatlava a nechyběly zde ani místnosti, kde se vyslýchalo dle práva útrpného. Ty se staly nakonec osudnými Johánkovi z Pomuka, později zvanému sv. Janu Nepomuckému, který následkem mučení zemřel.

Video
Video se připravuje ...

Odborníci vytvořili skutečnou podobu sv. Jana Nepomuckého, bronzová busta ve vystavená ve Svatojánském muzeu v Nepomuku.  Romana Vébrová

Po husitských válkách se odsud městská samospráva přestěhovala a dům začal sloužit jako hospodářský objekt. „Bývala tu velká skladiště, nechyběla ani hospoda a dva velké sály, kde se konaly pravidelné šermířské turnaje nebo představení kejklířů a komediantů,“ říká pražská průvodkyně Dana Kratochvílová.

Secesní palác

V roce 1798 byla budova klasicistně přestavěna Ignácem Janem Palliardim na obytný dům. Od této přestavby zůstala podoba domu téměř nezměněna. V roce 1880 proběhla adaptace domu pro potřeby nově vzniklé instituce Městského fyzikátu – šlo o vůbec historicky první instituci zaměřenou na městský hygienický dozor, preventivní opatření proti epidemiím a zajištění zdravotních služeb.

K dispozici zde byly zdravotnické služby pro nemajetné obyvatele, organizoval se odtud převoz infekčně nemocných a nechyběl ani dozor nad pohřbíváním nebo hlídání školní hygieny. Dokonce tu byla i dezinfekční stanice, ústav ke zkoušení potravin, lékárny a později i ordinace pohotovostní služby. V roce 1952 byla v budově „Staré rychty“ zřízena Hygienicko-epidemiologická stanice hl. m. Prahy, následujících 50 let do roku 2003 na Staré rychtě fungovala ordinace očkování do zahraničí, první a dlouho jediná svého druhu.

Letos se pražská hygiena vůbec poprvé rozhodla, že v den státního svátku 28. září zpřístupní své prostory veřejnosti. „Budeme moc rádi, pokud k nám lidé v tento sváteční den zavítají. Náš objekt není široké veřejnosti běžně přístupný. Kromě poznatků o činnosti pražských hygieniků si návštěvníci mohou odnést i zážitek v podobě dojmů z prostor pamatujících celé generace naších předků a v podstatě tvořících významné milníky naší dávné i nedávné historie. Bude nám potěšením příchozí hosty z řad veřejnosti provést naší hlavní budovou,“ uzavírá ředitelka pražské hygieny Zdeňka Shumová.

Fotogalerie
20 fotografií