Tak jako relativně prázdně a tím i pochmurně vypadají ulice a veřejná prostranství v Praze, taková je bohužel vesměs i vizitka Národního muzea. Prázdné chodby a sály plné vystavených exponátů, na které ovšem nemá čí lačný zrak padnout. Lidé totiž do muzea z důvodů vládních opatření nesmí. Neznamená to, že ale veškeré dění v muzeu ustrnulo. Naopak.

Výstavy pokračují virtuálně

Samozřejmě nám chybí návštěvníci a kontakt s nimi. Naopak Národní muzeum i v době uzavření dál pracuje na nových výstavách a expozicích,“ sdělil generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Pracovníci muzea tak kupříkladu připravili výstavu 1620. Cesta na Horu, která pojednává o výročí 400 let od bitvy na Bílé hoře.

Vernisáž výstavy proběhla on-line, a uceleně představuje celý příběh bitvy – tedy co jí předcházelo i co následovalo po ní. K vidění jsou jednak kopie čtyř mečů kata Mydláře ze staroměstské exekuce 27 českých pánů, nebo také napodobenina kobky, kde byli před popravou vězněni. Pomyslnou perličkou výstavy je pak multimediální rekonstrukce bitvy.

„Snažíme se neztratit s návštěvníky kontakt a když nyní nemohou přijít k nám, snažíme se my přijít za nimi,“ vysvětlil ředitel, proč muzeum zvolilo alespoň formu on-line výstav. „Stále pracujeme na nových výstavách a expozicích, protože věříme, že dnešní situace jednou, doufejme brzy, skončí a chceme mít pro naše návštěvníky připraveno mnoho zajímavých výstav a novinek.“ Harmonogram výstav tedy jede podle plánu, jen není jasné, kdy si je lidé budou moci prohlédnout na vlastní oči.

Video
Video se připravuje ...

I když pocházíte zdaleka, nebude od února nic složitého navštívit Národní muzeum alespoň virtuálně. Může za to rozšíření projektu Street View, který vyvíjí společnost Google. Google

Se lvem ve znaku

Taková je třeba další výstava, která už je v prostorách staré budovy připravena. Jmenuje se Lvem mě nazývají, a pojednává o českém státním symbolu – vyobrazení českého lva. Návštěvníkům představí třeba různé řády, vlajky či jiné předměty se symbolikou lva. Asi nejvzácnějším kouskem výstavy je pak kachel z hradu Zvíkov, který pochází ze 13. století. Bez zajímavosti však není ani autentický odlitek náhrobku Přemysla Otakara I., nebo kopie rakve Rudolfa II. Výstava bude probíhat do konce roku, její vernisáž opět formou on-line proběhne 16. listopadu.

Za zajímavost stojí také kopie náhrobku císaře Rudolfa II., jenž je mimochodem posledním českým králem a římským císařem, který byl v Praze pohřben. A to navzdory tomu, že v Praze své poslední dny dožil i Ferdinand V.
Autor: Daniel Černovský

K pokoukání i poslechu

Ve značné míře unikátní bude také chystaná výstava Slavní čeští skladatelé, která se akorát připravuje na slavnostní on-line zahájení 12. listopadu. Pojednávat bude o životě a především dílech čtyř nejvýznamnějších českých skladatelů – tedy Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.

Na ní nebudou k vidění jen notové zápisy či kostýmy z různých oper a jiných hudebních vystoupení. Výstava bude multimediální, takže bude možné místy slyšet například atmosféru, která skladatele inspirovala ke konkrétní kompozici. I ty budou k poslechu. Pomyslné vyvrcholení pak představuje světelná multimediální instalace, ne zcela nepodobná interiérové variaci na Křižíkovu světelnou fontánu, která je rozprostřená napříč rozlehlým setmělým sálem, která bude rozsvěcet a zhasínat různobarevné panely podle melodie hrané skladby, například Vltavy nebo Novosvětské.
Video
Video se připravuje ...

Multimediální výstava Slavní čeští skladatelé nabízí pošušňání jak pro zrak, tak i pro sluch. A to vcelku atypicky. David Zima

Sluneční králové

Největším lákadlem nejen podzimu, ale prakticky celého roku měla být výstava Sluneční králové, kde se představovaly egyptské artefakty nedozírné hodnoty a především úctyhodného stáří. Mnohé z nich přitom nalezli právě čeští archeologové, pro které měla být výstava neobyčejnou poctou. „Egyptská strana takový konvolut předmětů do zahraničí ještě nepůjčila. Z toho důvodu jde skutečně o výstavu světového formátu,“ uvedl před jejím otevřením ředitel Lukeš.

Jenomže také do jejího trvání, které je limitováno smlouvu s Egyptem, promluvil koronavirus. Jak to vypadá s možností jejího prodloužení? „O možnosti prodloužit výstavu Sluneční králové intenzivně jednáme s egyptskými partnery a doufáme, že se prodloužení povede,“ sdělil Lukeš s tím, že jen za první měsíc od jejího otevření ji navštívilo více než 25 tisíc návštěvníků. Tu si však zájemci virtuálně prohlédnout nesmí. „Neumožňuje nám to smlouva s partnerem,“ krčí Lukeš rameny. Původně měla mít výstava trvání do 7. února 2021.
V Národním muzeu byla zahájena obří výstava Sluneční králové o starověkém Egyptě.
Autor: Blesk:Robert Klejch

Kam na novinky z muzea?

Národní muzeum i některé jeho výstavy lze tedy navštívit pouze virtuálně. A to buď skrz facebookový profil muzea, nebo na webových stránkách instituce. Tam jsou k nalezení nejen on-line výstavy, ale i třeba program pro děti v podobě videí a nejrůznějších činností. Muzeum dále představilo nový formát představení výstav a to v podobě tzv. Muzejních jednohubek, kde odborníci představují nejrůznější zajímavá témata. Program ve virtuálním prostoru je připraven také pro neslyšící návštěvníky.

Ztráty nabíhají

I kvůli mimořádné výstavě Sluneční králové muzeum tratí především na vstupném, které nemůže vybírat. „Příjmy ze vstupného a pronájmu prostor tvoří víc než 30 % celkového rozpočtu Národního muzea,“ vysvětlil Lukeš. Jen za loňský rok podle něho do staré i nové budovy zavítalo celkem více než milion návštěvníků. Tomuto číslu se letošní rok ani nepřiblíží.

„Už teď víme, že pokles návštěvnosti a celkových tržeb bude oproti plánovanému rozpočtu cca 60 %. Ztrátu tak předpokládáme minimálně ve výši 50 milionů Kč,“ je si ředitel vědom. „Finanční ztráty řešíme samozřejmě s naším zřizovatelem Ministerstvem kultury, které se k tomu staví velice vstřícně a i touto cestou bychom mu chtěli poděkovat.“

Fotogalerie
134 fotografií