18°C
„Antonín Langweil se narodil v Postoloprtech a dětství prožil v Českém Krumlově, byl z devíti dětí, avšak většina sourozenců se nedožila ani dospělého věku. Langweil je jediným autorem a tvůrcem papírového modelu Prahy, na kterém pracoval 11 let.“ Takové podrobnosti a zajímavosti Blesk.cz sdělila kurátorka Langweilova modelu Kateřina Bečková.
Komíny jako sirky
„Langweil chodil po městě, rád se procházel a všechno si zakresloval. Poměřoval si veškeré budovy tužkou, žádné laserové měřidlo nebylo. Za těch 11 let musel být velmi pilný,“ popsala Bečková.
Na zhruba 20 m čtverečních zachycuje Malou Stranu, Hradčany, Staré Město a tehdejší Židovskou čtvrť – dnešní Josefov – a budovy, které byly později zničeny asanací. „Model se skládá z 52 částí, které na sebe nepasují jako lego, ale jsou na sobě nalepené, což je velmi složitá práce. V dnešní době nepředstavitelná. Komíny se snažil dávat tam, kde přesně byly. Jsou to malá dřívka, něco jako sirky,“ popisuje kurátorka.
Langweil byl podle kurátorky nesmírně šikovný a trpělivý. Pracoval v univerzitní knihovně, kde měl přesně dané hodiny, a ve volném čase se věnoval modelu. Bydlel v Klementinu a koníčkem mu byly procházky uličkami Prahy s tužkou v ruce, které si zakresloval.
Velké bourání v Židovské čtvrti
„Například dnešní Josefov je celý proměněný. Při asanaci (pozn. red. - radikální ozdravující přestavby centrálních čtvrtí Prahy na přelomu 19. a 20. století) se zbouraly všechny domy, kromě šesti synagog a Židovské radnice, dnešní Maiselovy. Všechny kostely se zachovaly dodnes, což slouží pro orientaci v modelu. Je v něm možné vidět jediný most z té doby – Karlův, dále ulice Na Příkopě, Ovocný trh, Revoluční, Malostranské náměstí, Kampa park a další,“ sděluje.
Celkový model je digitalizovaný. Díky více než 300 tisícům snímků stále v muzeu přicházejí na věci, kterých si dříve nikdo nevšimnul. „Našli jsme například otevřená okna, žebříky, složené sudy, pokreslené domečky na Starém Městě nebo vytlučená okna kostela sv. Jana Nepomuckého. Na detailech si Langweil dal obzvlášť záležet. Dále domovní znamení, jelikož v té době ještě nebyla popisná čísla na domech a každý měl na svém nakreslený obrázek,“ vysvětluje Kateřina Bečková.
U zajímavostí nekončíme…
„Dále jsme přišli na to, že Langweil vynechal čtyři budovy. Konkrétně na stoupajícím terénu pod Pražským hradem. Bylo to z toho důvodu, že nezbylo na ně dostatek místa. Jedná se o budovy v Nerudově ulici, na Úvoze a na Janském vršku,“ prozradila kurátorka.
Za dva roky by měla být dokončena rekonstrukce budovy Muzea hlavního města Prahy a chystá se expozice rozloženého modelu do 10 vitrín, spojeného s digitalizací. „Bude možné vidět různé uličky a domečky zblízka, než z okrajů a hradebního okruhu podél ulic. Expozice se plánuje do čtyř sálů a budou se využívat data z digitálního modelu. I děti si přijdou na své,“ sdělila.
Hodnota modelu je nevyčíslitelná. Národní muzeum má velrybu, ale v Muzeu hlavního města Prahy mají tuto perlu. Na Langweilově modelu z Pražského hradu je pohled stejný jako dnes. Stověžatá Praha je zkrátka skvost skvostů!
