Mláďatům se v Zoo Praha daří: Narodili se okatí maki, nejmenší dikobraz, vylíhli se i růžoví holubi
-
Blíží se konec roku a v Zoo Praha bilancují, kolik se jejich zvířatům narodilo nebo vylíhlo mláďat. Celkem to bylo za rok 2019 k 30. listopadu 1 282 capartů ve 207 druzích. Ředitel zoo Miroslav Bobek se svými kurátory představuje 10 mláďat, která „trošičku zůstala v pozadí, ale jsou významnější z chovatelského i z odborného hlediska, a často jsou spojeny s pozoruhodnými příběhy,“ tajuplně prozrazuje Bobek.
- Pekari si v Zoo Praha během zimy hoví ve vyhřívaných stájích, ale jinak to nemají nijak jednoduché. Až do roku 1971 byli považovaní za vyhynulé, než je objevili na pomezí Argentiny, Bolívie a Paraguaye. Pražská zoo je v Evropě třetí, které se narodilo mládě pekari Wagnerovo. Květnovému drobečkovi se daří a pěkně přibírá na váze.1.
Pekari Wagnerův
- Nejmenší dikobraz světa žije na Palawanu a Busuangu, což jsou dva ostrovy ze souostroví Filipín. V Zoo Praha se tento druh během roku 2019 zvětšil o tři malé bodlináče. V jejich přirozeném prostředí se jim jinak příliš nedaří. Místní obyvatelé je loví jako škůdce a části jejich těl se používají v tradiční čínské medicíně. Zásadní proto může být odchov v zoologických zahradách: „Rozhoduje se teď o tom, jestli tento druh v Evropě dokážeme stabilizovat, rozšířit a založit jeho chov. Zároveň v jeho domovině ho čeká negativní vývoj a záložní populace může být kriticky důležitá během deseti let,“ říká Pavel Brandl, kurátor savců Zoo Praha. O ohroženém dikobrazu palawanském se toho příliš neví, kupříkladu ani jaká je jeho běžná váha a kolika let se dožívá.2.
Dikobraz Palawanský
- Hnědoocí vykulení primáti z Madagaskaru se chovají v Praze jako v jediné zoo v Evropě. V metropoli se zabydleli od roku 2005 a péče chovatelů jim svědčí. Narodilo se zde několik desítek těchto malých nočních lemurů a od září mají v expozici dalšího drobečka. Podle Pavla Brandla přitom není nic jednoduchého množit tato zvířata: „Maki mají periodu, během níž snižují aktivitu, příliš nežerou a pro nás je obtížné, jak je máme připravit na tuto periodu a neprošvihnout ji. Je to trochu alchymie,“ nastiňuje podmínky, které musí dodržet, aby se maki množily.3.
Maki Ganzhornův
- 4.
Hutie Kubánská
V roce 2019 se pražské zoo podařilo odchovat celkem 9 mláďat hutie kubánské. Tento robustní hlodavec z Kuby je jediným zástupcem pozemních karibských savců v evropských chovech. Zoo Praha pro něj vede program monitoringu chovu v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).Autor: Tereza Mrhálková, Zoo Praha - 5.
Dvojzoborožec nosorožčí
Zoo Praha v letošním roce odchovala historicky poprvé čtyři mláďata dvojzoborožce nosorožčího a vytvořila tak i celosvětový rekord v počtu odchovaných mláďat v jedné chovatelské sezóně.Autor: Antonín Vaidl, Zoo PrahaV letošním roce se v pražské zoo uskutečnilo jedno »vůbec poprvé«. Vůbec poprvé v historii se podařilo odchovat čtyři mláďata dvojzoborožce nosorožčího. Tolik mláďat ještě neodchovala žádná jiná zoologická zahrada na světě. Podle kurátora chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidla opustila svá ptáčata maminka Markéta a chovatelé museli improvizovat. Ředitel Miroslav Bobek jejich odchov považuje asi za největší chovatelský úspěch roku 2019, kdy jejich chovatelka vyrobila přes noc maňáska, který jim nahradil maminku. „Dvojzoborožci jsou chytří ptáci, a když je odchováváte ručně v kontaktu s člověkem, tak se stanou přítelem člověka a nechtějí se párovat se svým druhem,“ vysvětluje Vaidl, proč přistoupili k netradiční metodě.
- 6.
Ibis madagaskarský
Ibis madagaskarský patří mezi početnou skupinu ptáků čeledi ibisovitých z řádu pelikáni. Ze všech 29 druhů ibisů ovšem ibis madagaskarský přeci jen vyniká svým vzhledem. Ačkoli měří až 50 cm, je díky svým krátkým nohám jedním z nejmenších druhů ibisů. Ještě zajímavější je však jeho typická chocholka. Ibis madagaskarský má jako jediný druh chocholku již od kořene zobáku.Autor: Antonín Vaidl, Zoo PrahaO tom, že české hlavní město svědčí zvířatům, může vypovídat třeba madagaskarský ibis. Do Prahy přijely dva páry teprve loni a už letos oba zahnízdily. Bohužel ze dvou vejcí přežilo jen jedno mládě, ale i to je velký úspěch. Ptáci žijí v páru a jsou velmi teritoriální. Na Madagaskaru podle Vaidla nežije větší pták, než je ibis madagaskarský.
- Růžová holubice byla v roce 1991 již téměř vyhubená. Podle Antonína Vaidla na světě přežívalo pouze 10 jedinců. Začali se tedy zachraňovat, přesto „i když se jim v lidských odchovech dařilo a byli opět vypuštění, tak je dravci téměř vylovili. Díky zoologickým zahradám, které je začaly rozmnožovat a ostrovy se začaly čistit od predátorů, se je podařilo vrátit zpátky,“ vysvětluje Vaidl. Páry žijí odděleně, protože jsou velmi agresivní. Připouštění jsou k sobě jen v řádu minut, aby se spářili a pak se další rok nevidí, než nadejde opět čas páření.7.
Holub růžový
- Velká říční želva obvykle žijící v jihovýchodní Asii rychle vymírá. Smutné na tom je, že batagur byl oproti jiným živočichům velmi rozšířený, ale dnes je 99% řek bez jediného batagura. Podle kurátora plazů a obojživelníků Petra Velenského je jeho životní a roční cyklus složitý, poněvadž dlouho dospívá, tahové úseky se dají při chovu těžko napodobit. Do zoologické zahrady se dostali zabavení batagurové v roce 2004, jinak by je nejspíš pražská zoo nikdy nechovala. „Snažíme se je rozmnožovat, ale je to složité a jsme rádi alespoň za jedno mládě,“ říká Velenský. V přírodě žijí želvy v ústí řek a na rozmnožování plavou desítky kilometrů na pláže, kde se množí a kladou vajíčka. Pašované želvy neví, jak tohle vše mají udělat, proto jim chovatelé musí asistovat při kladení vajec a poté vejce inkubovat. V Praze se odchovalo vůbec první mládě v Evropě tohoto druhu.8.
Batagur tuntong
- 9.
Varanovec bornejský
Varanovec bornejský, žijící pouze na ostrově Borneo v oblastech malajského sultanátu Sarawak a v indonéských provinciích Západního a Severního Kalimantanu, byl znovuobjeven teprve v tomto desetiletí. Podle ZIMS (Zoological Information Management Software) jsou pražská mláďata jediná odchovaná letos v Evropě.Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha - 10.
Trnotep mezopotámský
Trnorepi mezopotámští mají obtížně napodobitelný životní styl. Hloubí si dlouhé nory, v nichž přečkávají letní vedra a sucha i studené zimy. Na jaře vylezou a spásají chudou pouštní vegetaci, rozmnoží se a naberou tukové zásoby, z nichž přežijí celý zbytek roku v norách. Pražská zoo takovéto podmínky napodobuje v unikátní expozici středoasijských pouštních plazů Kattakum v Pavilonu šelem a plazů.Autor: Petr Velenský, Zoo PrahaV pouštích mezi Íránem a Irákem si běžně hoví vzácný velký plaz, kde je aktivní až 3-4 měsíce v roce a zbytek roku přežívá v hlubokých norách. V pražské zoo žije v pavilonu se šelmami a dalšími plazy, letos se vylíhlo druhé generaci odchovaných trnotepů v zoo osm mláďat.
- Příští rok očekává Zoo Praha dvě velké události. Dvě samice slona indického by měly porodit slůňata a podle ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka je možné, že se budou synchronizovat a porodí velmi krátce po sobě. Zároveň by se měla dostavět expozice australské fauny, která vzniká pod nedávno otevřeným Rákosovým pavilonem pro papoušky. Návštěvníci se také mohou těšit na speciální dny s konkrétními zvířaty, které se budou konat celý rok. Dozví se třeba, jak jejich oblíbená zvířata žijí ve svém přirozeném prostředí a jak se o něj starají v zoologické zahradě.11.
Plány na rok 2020
Fotogalerie21 fotografiíAž do roku 1971 byl pekari Wagnerův považován za vyhynulý druh, poté však byla objevena populace na pomezí Argentiny, Bolívie a Paraguaye. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců. V rámci evropských zoologických zahrad probíhá od roku 2015 záchovný program. Zapojila se do něj i Zoo Praha, když v roce 2016 získala čtyři pekarie Wagnerovy.Autor: Petr Hamerník, Zoo Praha