Je poměrně neobvyklé dělat rozhovor o jídle při jídle, ale v našlapaném programu pražského festivalu, jsme Briana Spearse nezastihli v lepším čase. Když si vychutnával lososa s rýží a zeleninou, tak popisoval, jaká byla práce pro NASA. O chvíli později zase hledal správná slova pro chuť molekulárního vepřového, a jak se k laboratorním potravinám dostal.
Automatizace NASA
O vědu měl Brian zájem již od mala, kdy se chtěl stát paleontologem. Láska k přírodě ho nikdy vlastně neopustila, a proto studoval biologii. Bohužel ale podle svých slov natrefil na špatné učitele a změnil vědní obor. Popravdě několikrát: „Potom jsem studoval, chemii, fyziku a nakonec molekulární genetiku. A teď to míchám všechno dohromady,“ směje se Brian. Po škole začal pracovat na osm let ve společnosti Sixclear, jež se specializovala na automatizaci podniků. Ve stručnosti to znamenalo zefektivnění práce a zlepšení sběru a třídění dat: „Pro NASA jsme automatizovali některé laboratoře. V jedné třeba testovali vhodné zavírání dveří ve vesmírných raketoplánech, kvanta výsledků si manuálně zapisovali. My jsme zapojili senzory, software a počítače, které veškerá data zaznamenávala, třídila a vyhodnocovala, čímž jsme jim usnadnili práci,“ uvádí jeden z příkladů.
Jenže s postupem času, co firma rostla a pomáhala dalším firmám, tak si začal Brian uvědomovat, že nechce pracovat pro společnosti, s nimiž morálně nesouhlasí, a které škodí planetě: „Na konci roku 2015 jsem skončil a začal jsem hledat vědecké odvětví, v němž bych v době klimatických změn, mohl pomoci. V listopadu 2017 jsem s kolegyní založil New Age Meats,“ popisuje start nové firmy.
Párek za 50 tisíc
S dalšími vědci přišli na způsob, jak vyrobit laboratorně vypěstované maso: „Z živého prasátka Jessie jsme odebrali miliony kmenových buněk, které jsme za určitých podmínek krmili speciální látkou, po níž se množily. Poté jsme proces zastavili a začali je měnit na svaly nebo tuky,“ vysvětluje proces tvorby vepřového masa.
Prvních 100 gramů laboratorního masa vyšly podle Briana Spearse na 2600 dolarů, což je asi 52 tisíc korun. Nyní stejné množství masa stojí přibližně 190 dolarů, tedy 3800 korun. A jak chutná? „Připravovali jsme minulý rok ukázku, kdy pozvaný kuchař upravoval normální maso a naše maso. Během vaření mi podal slaninu, ať ochutnám. Řekl jsem, že je dobrá, ať mi dá tu naši. Odpověděl mi, že to byla naše slanina. Takže žádný rozdíl není poznat,“ dušuje se Brian.
Globální výrobek
Do budoucna je jeho hlavním cílem laboratorní maso zlevnit a začít globálně vyrábět. Pomoci by tomu prý mohla automatizace, kdy za jasně daných podmínek a s pomocí levnějších látek budou roboti maso klonovat. Dneska všechno dělá tým vědců a stále se jedná o drahý experiment v nesmírně drahých lékařských laboratořích. Zároveň by chtěl do masa přimíchávat rostlinné směsi, které jsou ale chuťově variabilní a lze docílit toho, že rozdíl nepůjde poznat.
„Jídelníček lidí se po mnoho staletí měnil a teď jsou na maso zvyklí. Nechci, aby ho přestali jíst, ale byl bych rád, kdyby hledali nové způsoby svého stravování. Aby si jídlo stále užívali, zachovali jeho rituál, ale mysleli i na naši planetu,“ uzavírá náš rozhovor a zároveň dojídá svůj oběd.
