Legendy, které se k Bradáčovi vážou, pro Blesk.cz přiblížil převozník pražský Zdeněk Bergman. Právě z vodního podzemí, kde se socha nachází, vyplouvají výletní lodě Pražských Benátek. „Podle studie kunsthistoričky Anežky Merhautové, která se zabývala plastikou v pozdní románské době, je Bradáč jednoznačně ikonou neboli umělým otiskem Ježíšovy tváře,“ uvedl Zdeněk Bergman.

Podle biblického příběhu nesl Ježíš Kristus svůj kříž na Golgotu, kde mu po cestě dívka podala šátek, do kterého Ježíš otiskl svůj zkrvavený obličej. Právě tento výjev otisku se posléze začal v umění objevovat. Konkrétně Bradáč je zároveň nejstarším pražským vodočtem, na který bylo od nábřeží vidět do roku 1848, než se postavilo Křížovnické náměstí.

Tradující pořekadla

„Když k Bradáčovým vousům voda se přibližuje, Pražané ze Starého Města se klidí ze svých příbytků. Když do Bradáčových úst voda teče, povodeň dosáhla až na Staroměstské náměstí,“ uvedl tradující se zkazky o tom, jakým způsobem si tehdejší obyvatelé pomocí sochy hlídali příchod povodní, Zdeněk Bergman.

Jak plynul čas, proud vody se na Bradáčovi značně podepsal, socha byla výrazně zdevastovaná. „Za posledních 150 let tu bylo poměrně hodně povodní. Ve spolupráci s odborníky jsme si proto dovolili vytvořit zde rekonstrukci původní podoby,“ prozradil Zdeněk Bergman. Obnovenou sochu vytvořil roku 2005 akademický sochař Petr Váňa.

Video
délka: 00:29

Bradáč pod Karlovým mostem je nejstarším vodočtem v Praze. Daniel Vitouš

Další zajímavostí ve spojitosti s Bradáčem je také skutečnost, že dnes odtud na Vltavu vyplouvají lodě. Všichni vodáci a námořníci se totiž odnepaměti zdraví slovem „ahoj“, což dle jedné z teorií může znamenat „ad honorem Jesu“ (na počest Ježíše, pozn. red.). „Byl to pozdrav prvních křesťanů na lodích ve Středomoří,“ sdělil převozník pražský. Existují však také další názory na to, jak pozdrav „ahoj“ vznikl. Anglické „a hoy“ totiž znamená „člun“.

Voda se tu hlídá dodnes

Měření vodní hladiny – tentokrát však už s přispěním moderních přístrojů – se u Bradáče provádí dodnes. Data odsud putují k hydrometeorologům. „Řeka tady je poměrně úzká. V době velkých vod jsme tímto zařízením schopni měřit vodu i v největších průtocích, kdy například v Chuchli už je vodočet vyřazen z provozu, protože oblast zalití je tam obrovská a hodnoty jsou nepřesné,“ dodal Zdeněk Bergman, podle kterého v této lokalitě bylo během povodní roku 2002 plus 6 metrů vody. Také tady se proto stavěly hráze.

Fotogalerie
7 fotografií