13. srpen 2020
Svátek slaví Alena, zítra Alan

Když vznikala Velká Praha: Žižkováci si odmítali říkat Pražáci, Košíře byly noclehárnou Smíchova

/
  • Velká Praha roku 1922 na svém území přivítala celou řadu nových měst a obcí.
    10. ledna 2019 ● 06:10

    Na přelomu let 1921 a 1922 vznikla Velká Praha. Celá řada měst, městysů, obcí a vesniček se stala součástí hlavního města Československa, čímž skokově vzrostl počet obyvatel na 677 tisíc. Praha rázem stoupla na 11. místo mezi evropskými velkoměsty. Ke Královskému hlavnímu městu Praze, do které patřilo Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad, Holešovice, Bubny a Libeň, se přidala celá řada dnes neodmyslitelných součástí metropole. U jednotlivých čtvrtí se pozastavila dobová publikace „Praha 1921“ Miroslava Honzíka.

  • 1.

    Karlín

    Karlín (původně německy Karolinenthal) vznikl na rovině mezi Vltavou a Vítkovem roku 1817 na bývalém „Špitálském poli“. Ve středověku tu stála osada Těšnov, které se později říkalo Špitálsko a Zábransko. Na počátku 18. století tu vznikla slavná Invalidovna, „malá náplast pro tisíce invalidů z válek za větší slávu habsburského domu,“ jak uvádí dobová publikace.

     

    V Karlíně vznikaly továrny a průmysl se tu začal významně rozvíjet. Od 80. let 19. století tu stojí někdejší Divadlo rozmanitosti, kterému se říkalo také Varieté. Dnes ho známe pod názvem Hudební divadlo Karlín. „Od roku 1904 je Karlín městem a sídlem okresu. V roce 1921 měl přes 25 tisíc obyvatel, ale stejně byl z pražských předměstí nejmenším,“ popisuje kniha „Praha 1921“.

    Nové budovy strojíren v Karlíně, rok 1932.
    Nové budovy strojíren v Karlíně, rok 1932.
    Autor: ČTK

  • 2.

    Vinohrady

    Charismatická pražská čtvrť byla vždy známá jako středisko pražského vinařství. Později se tu stavěly zemědělské usedlosti nebo zahrady a letohrádky pražských měšťanů, mezi které patřila Smetanka, Štikovna, Kravín, Zvonařka nebo Kanálka. Před vstupem do Velké Prahy byla tato lokalita považována za pražskou výletní a rekreační oblast. „V zahradě Pštrosce byla dokonce otevřena letní divadelní aréna a na Smetance Novoměstské divadlo,“ všímá si dobová publikace.

     

    Roku 1875 se od Vinohrad oddělil Žižkov. Zbývající část dostala městský znak a název Královské Vinohrady. V době sloučení s Prahou šlo s 84 tisíci obyvatel o nejlidnatější předměstí hlavního města. „Za zmínku stojí, že Královské Vinohrady byly tou dobou po Praze a Plzni třetím největším městem v Čechách,“ dodává historický zdroj.

    Slezská ulice na Vinohradech, rok 1934.
    Slezská ulice na Vinohradech, rok 1934.
    Autor: ČTK

  • 3.

    Žižkov

    Žižkov vznikl na úpatí Vítkovy hory, kterému se původně říkalo Šibeniční vrch. Ve středověku místo obdělávali pražští vinaři. Za válek v 17. a 18. století došlo ke zpustošení této lokality, místo vinic se tu tak objevila pole a zahrady. Ze jmen jednotlivých usedlostí se dochovaly názvy Pražačka, Vápenka, Parukářka nebo Bezovka.

     

    Poté, co tehdejší Praha - tehdy ještě bez Žižkova a dalších míst - zakázala pohřbívat mrtvé uprostřed města, začaly u osady jménem Olšany vznikat první hřbitovy, které nabraly dnešních rozměrů. Obec se začala rozrůstat a po odtržení od Vinohrad byla roku 1881 povýšena na město. „To se stalo brzy jedním z největších v Čechách. A také snad nejsvéráznějším. Jeho obyvatelé se ještě dlouho po sloučení považovali za Žižkováky, ne za Pražáky,“ popisuje publikace.

    Prokopovo náměstí na Žižkově, rok 1902.
    Prokopovo náměstí na Žižkově, rok 1902.
    Autor: ČTK

  • 4.

    Smíchov a Košíře

    Smíchov vznikl na místě vesnice Újezd, o které píše už Zbraslavská kronika. Z dnešního pohledu si lidé dokážou jen těžko představit, že tu kdysi bývaly vinice a chmelnice. Také zde se postupem času začaly rozvíjet různé usedlosti a letohrádky, mezi které se počítá například známá Bertramka.

     

    První továrny se na Smíchově začaly objevovat na počátku 19. století. Patřila mezi ně i věhlasná Ringhofferova strojírna. Ve zdejších kartounkách (továrna na textil – pozn. red.) došlo roku 1844 k vůbec první „pražské“ stávce dělníků. Rozvoji této lokality pomáhala na tehdejší dobu rozvětvená železniční síť.

    Historický Smíchov jakožto průmyslová oblast Prahy.
    Historický Smíchov jakožto průmyslová oblast Prahy.
    Autor: TSK Praha

    „Čilý byl i kulturní život. […] Od roku 1881 měl Smíchov vlastní divadlo – Švandovo – a letní divadlo u železničního mostu, postavené místo zbořené Areny,“ prozrazuje kniha „Praha 1921“.

     

    Košíře byly nevelké městečko, které dobová publikace označuje za noclehárnu Smíchova a zásobárnu pracovních sil pro jeho průmysl. V samotných Košířích pak rostly továrny jen sporadicky. „Celkem nepochopitelně se staly již koncem 19. století městem,“ dodává kniha.

  • 5.

    Břevnov

    Břevnov vznikl z osady, která je jedna z nejstarších na území dnešní Prahy. Původně patřil starobylému břevnovskému klášteru, který vznikl v 10. století a k jeho zničení došlo během husitských válek. Později byl tento svatostánek obnoven. V polovině 19. století tu žilo 5 tisíc lidí. „Protože v obci nevznikaly průmyslové závody, byl její růst poměrně pomalý a v době sloučení s Prahou žilo v Břevnově necelých 13 tisíc obyvatel,“ uvádí dobová publikace.

    Břevnov, rok 1947.
    Břevnov, rok 1947.
    Autor: ČTK

  • 6.

    Bubeneč

    Obec, které se původně říkalo Přední Ovenec, se nacházela v blízkosti Královské obory. Toto místo bylo během válek v 17. a 18. století několikrát téměř kompletně zničeno. „Ale kde se lidé jednou usadí, odtud je nevyžene ani válečné běsnění. A tak Ovenec přežil všechny rány osudu, změnil se skrze německou výslovnost původního názvu v Bubeneč – v 19. století čilé průmyslové městečko,“ vysvětluje historický zdroj.

     

    V císařském mlýně na počátku Bubenče fungovala papírna, barvírna a tiskárna. Další průmyslové závody vznikly po otevření takzvané podmokelské dráhy. Roku 1904 se z obce stalo město, které mělo před sjednocením s Prahou 17 tisíc obyvatel.

    Bubeneč, rok 1942.
    Bubeneč, rok 1942.
    Autor: ČTK

  • 7.

    Nusle a Vršovice

    Nusle byly největší z připojených měst do Velké Prahy. Roku 1921 tu žilo 35 tisíc obyvatel. Obec vznikla z osad a samot, které byly roztroušené od údolí Botiče až k Pankráci. Sousední Vršovice přešly za husitských válek z církevního vlastnictví do majetku zámožných pražských měšťanů, později se staly součástí nuselského panství. Podle dobové publikace stával dokonce na náměstí Bratří Synků zámeček.

     

    „Poklidný život předměstské vesnice přerušila až na konci 19. století industrializace,“ popisuje historický zdroj. Lidé v Nuslích pracovali například v továrně na prádlo či v textilce Kohinoor a řadě dalších průmyslových závodů.

    Kaplička v Nuslích, rok 1940.
    Kaplička v Nuslích, rok 1940.
    Autor: ČTK

  • 8.

    Vysočany

    Lokalita Vysočan patřila už před připojením k Praze k nejprůmyslovějším. Roku 1850 tu vznikl cukrovar, nedlouho poté se ze zemědělské oblasti s několika stovkami obyvatel začalo stávat průmyslové středisko. Velkou měrou se o tento rozvoj postarala někdejší Kolbenova továrna.

    Spalovna ve Vysočanech, rok 1933.
    Spalovna ve Vysočanech, rok 1933.
    Autor: ČTK

  • 9.

    Dejvice, Michle a řada dalších

    Kromě popisovaných lokalit se 1. ledna 1922 stalo součástí Velké Prahy mnoho dalších do té doby mimopražských lokalit. Šlo také o městyse a vesnice, které neměly nijak zásadně rozvinutý průmysl. Nacházely se tu vápenky, cihelny, zemědělské plochy a malé továrničky, ve kterých pracovaly maximálně desítky lidí.


    „Jejich lidnatost kolísala od největších, jakými byly desetitisícové Dejvice a Michle, až po nejmenší Střížkov, Malou Chuchli a Motol s několika stovkami obyvatel,“ dodává dobová publikace, podle které se v těchto lokalitách dařilo zejména zemědělcům a zahradníkům, kteří nacházeli výhodné odbytiště na pražských trzích v centru.

    Dejvická Hanspaulka roku 1937.
    Dejvická Hanspaulka roku 1937.
    Autor: ČTK

    Kromě výše popisovaných obcí se ještě téhož dne součástí Velké Prahy staly Bohnice, Kobylisy, Prosek, Hloubětín, Hrdlořezy, Malešice, Krč, Hodkovičky, Podolí, Hlubočepy, Radlice, Jinonice, Střešovice, Dolní Liboc, Sedlec, Veleslavín a Vokovice.

    Fotogalerie
    10 fotografií

Diskuse k článku Přidat názor
Počet komentářů: 0

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Články odjinud
VYHLEDAT VÝSLEDKY Načítám
ČLÁNKY ODJINUD

Dnešní horoskopy