Anna Fárová začala pracovat v Uměleckoprůmyslovém museu (UPM) v 70. letech, tehdy v nově otevřeném oddělení fotografie. „Annu (Anetu) Fárovou jsem poznala zde v muzeu, kam jsem nastoupila v podobném čase jako ona. Já byla začínající kunsthistorik, ona odborník znalý světa, mnoha významných osob, třeba právě Cartier-Bressona. Pohybovala se v prostředí toho nejaktuálnějšího výtvarného umění,“ vzpomíná na svou bývalou kolegyni ředitelka muzea Helena Koenigsmarková, která k práci Anny Fárové vždy vzhlížela.

Režim proti Anně, Anna proti režimu

Fárová byla jedním z předních českých odborníků, který objevil významné české umělecké fotografy. Minulý režim její práci ale vůbec nepřál. Už rok po jejím nastoupení byla fotografická sbírka vinou nešťastného administrativně-politického rozhodnutí přesunuta do správy Národního technického muzea. V červnu 1970 se pak povedlo sbírku opět vrátit zpět na své místo.

Měli jsme otřískanou renaultku a v ní jsme s Liborem Fárou fotografickou sbírku sami převáželi do prostor patřících UPM z depozitáře v Úholičkách u Prahy,“ uvedla ve vzpomínkách Anna Fárová. A tak se dala do třídění.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze vzpomíná na Annu Fárovou.

Útěk před normalizací

Muzeum doteď vzpomíná na to, že všechny její výstavy byly velkou událostí. Anna Fárová tehdy i stanovila, že v muzeu budou vystaveny závěrečné práce studentů fotografie FAMU.

Jako útěk před postupující normalizací se pořádaly u nás též takové interní příležitostné semináře, kde zkušení kurátoři vyprávěli o tématech nejenom užitého umění zejména 20. století, o nichž nás na fakultě neučili. Byl zde Josef Kroutvor, Olga Herbenová, Jiří Šetlík, Aneta Fárová a pak také takoví, kteří takzvaně pracovali například v údržbě, nebo jako hlídači, neboť již nesměli oficiálně vykonávat své povolání. Třeba Jan Rous, Ludvík Hlaváček a další,“ vzpomíná ředitelka, jak to za minulého režimu v Uměleckoprůmyslovém museu vypadalo.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze vzpomíná na Annu Fárovou.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze vzpomíná na Annu Fárovou.
Autor: Eva Fornálová

Pak přišel podpis Charty 77 a vyhazov. „Na příkaz tehdejšího ministerstva kultury musela odejít Aneta. Svým způsobem tím ukojila po dohodě s tehdejší ředitelkou pomstychtivost režimu, ostatní se v muzeu většinou dočkali podpisu ‚Několika vět‘ a aktivní podpory listopadu 1989 a všeho, co tomu předcházelo,“ vyprávěla o osudu teoretičky fotografií Koenigsmarková.

Události Annu Fárovou nezlomily, pokračovala s pořádáním výstav. Ani s přibývajícími léty nadšení nepolevovalo. Po revoluci se tak podílela na obnově ateliéru Josefa Sudka na Újezdě a Galerie Josefa Sudka na Hradčanech. Obě místa jsou pobočkami UPM. V roce 2002 prezident Václav Havel udělil umělkyni medaili Za zásluhy. Zemřela roku 2010 v jednaosmdesáti letech. Podrobnější informace o jejím životě a práci objevíte na výstavě v UPM až do 23. září.

Fotogalerie
11 fotografií