Malostranský hřbitov si pro Pražany připravil sobotní program, při kterém mohli blíže poznat historii tohoto místa, které je už od roku 1958 kulturní památkou. Přesto všechno místo rok od roku chátralo.
Až před sedmi lety se sešla skupinka lidí, kterým jeho osud nebyl lhostejný. „V roce 2010 vznikl spolek Malostranský hřbitov, který na špatný stav památky upozorňoval,“ prozradila na začátek jedna z průvodkyň.
Díky aktivismu se těmto nadšencům povedlo uvést hřbitov do stávající podoby. Nenaleznete tady jen desítky polorozpadlých a zrestaurovaných náhrobních kamenů, ale také kostel Nejsvětější Trojice, který bývá po většinu času uzamčen.
Procházka Malostranským hřbitovem Efo
Kostel z devatenáctého století
Právě v sobotu jej mohli návštěvníci vidět v celé jeho kráse. Zajímavostí je, že nikdo doposud neví, kdo byl architektem. Co se ale ví, je, že jeho historie sahá až do roku 1831, kdy byl položen základní kámen. Vnitřek kostela si můžete prohlédnout v galerii.
Na Malostranském hřbitově dnes nepotkáte žádného přeživšího, který by zde oplakával blízkého. Hřbitov slouží spíše jako galerie s možností nahlédnout do minulosti a podívat se, jaké náhrobní kameny vytvářeli naši předci.
V půdě leží ostatky nejrůznějších významných osobností tehdejší doby. Objevíte tady například místo, kde je uložen hudební skladatel Jan Vitásek, osvícenského filosofa Ignáce Cornova, právníka a politika Adolfa Pinkasa. Zároveň tady naleznete i nejstarší český náhrobní nápis z roku 1795, a to na hrobu Doroty Hámové.
Pokud jste nezažili sobotní vycházku, můžete se sem vypravit kdykoli jindy. Brána je otevřena od 9 do 17 hodin po celý listopad i prosinec. „Rozhodně stojí za to se sem podívat,“ hodnotila procházku Malostranským hřbitovem návštěvnice Pavlína.
Podívejte se, jak to tady vypadá:
