9°C
Historicky první lanová dráha v Praze a s největší pravděpodobností také první pozemní lanovka na území České republiky vůbec oslavila letos významné výročí svého založení i ukončení provozu. První lidé se tímto dopravním prostředkem z nábřeží na Letnou svezli před 125 lety, konkrétně 31. května roku 1891.
„Dráha vedla od tehdejšího mostu nahoru k Letenskému zámečku s restaurací,“ uvádí vedoucí archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) Pavel Fojtík.
Vzhled nábřeží Edvarda Beneše byl na přelomu 19. a 20. století z hlediska dopravy zcela odlišný. Přes řeku vedla konstrukce mostu Františka Josefa I., kterému se lidově říkalo Eliščin. Ten byl předchůdcem dnešního Štefánikova mostu. „Dolní stanice lanovky byla asi o sedm metrů níž proti dnešnímu stavu křižovatky u Letenského tunelu,“ potvrzuje Pavel Fojtík.
Lanová dráha na Letnou fungovala celkem 25 let. Postupně upadla v zapomnění a zcela naposledy se s ní Pražané projeli dne 11. listopadu 1916, tedy před 100 lety. Úplného zrušení se sice oficiálně opuštěná dráha dočkala až roku 1922, šlo již ovšem prakticky pouze o formalitu.
„Poté, co lanovka skončila, pronajaly Elektrické podniky zrušené těleso zlikvidované dráhy soukromníkovi, který tam zřídil první pražský eskalátor. Ten fungoval až do roku 1935,“ pokračuje v dalších osudech tohoto prostoru Pavel Fojtík.
Provozovatelem eskalátoru byl podnikatel Augustin Hašek, který měl podle vedoucího archivu DPP s Elektrickými podniky časté spory a tendence se soudit. „Nebyla s ním obnovena smlouva. Jelikož provozovatel dlužil peníze, majetek byl exekučně zabaven a zlikvidován,“ popisuje definitivní konec provozu v oblasti někdejší letenské lanovky Fojtík.
Zbytky stavby postupně zanikly
Další stavební práce v rámci rozvoje pražské infrastruktury postupně konstrukci lanové dráhy na Letnou téměř smazaly ze zemského povrchu. „Horní část lanovky u Letenského zámečku byla z větší části zasypána. Spodní část vzala zasvé, když se stavěl dnešní Štefánikův most,“ upozorňuje Fojtík na stavbu z poloviny 20. století, která zvedla profil nábřeží Edvarda Beneše o sedm metrů výš.
„Dodnes je nepatrný zbytek horní stanice lanovky na Letnou dochován, nachází se ve stráni, kde se po této stavbě nalézají zbytky opěrných zdí,“ uzavírá další dávno uzavřenou kapitolu pražské hromadné dopravy Pavel Fojtík.
Podívejte se na historické fotky:
