7°C
Wolfgang Amadeus Mozart žil ve druhé polovině 18. století v letech 1756 až 1791. Během svého života celkem čtyřikrát metropoli navštívil a strávil v ní několik měsíců. „Byly to pravděpodobně dle jeho vyjádření nejlepší chvíle jeho života,“ vysvětluje Ondřej Horák, popularizátor umění.
Během svých pražských návštěv se rodák ze Salcburku ubytoval také v domě U Tří zlatých lvů, který dodnes stojí v pražském centru v ulici Skořepka. Na místě dopsal svou nejslavnější operu Don Giovanni a v jednom z domů přes ulici se ubytoval italský libretista Lorenzo da Ponte. Během svého pobytu na sebe podle jedné z historek pokřikovali z oken.
Mozart se také během této návštěvy vášnivě věnoval hraní kulečníku, navštěvoval různé zábavy v hostincích a také vykřičených domech tehdy provinčního města Prahy.
Jedna z návštěv byla krátká
Podle Ondřeje Horáka Mozart sice fakticky Prahu navštívil čtyřikrát, jedna z těchto zastávek však byla velice krátká. V dubnu 1789 pouze projížděl na cestě do Drážďan, kde se na jeden den ubytoval v hostinci U Zlatého jednorožce. „Pravděpodobně si jen odpočinul, umyl si ruce a jel dál,“ vypráví s nadsázkou Ondřej Horák.
Na lidi kapal vosk z lustrů
Nejen během koncertů Wolfganga Amadea Mozarta docházelo k z dnešního hlediska nepředstavitelné situaci. Jelikož elektřina ještě čekala na svůj objev a nesvítilo se ani pomocí plynu, lustry v koncertních síních byly osázené desítkami či stovkami svíček.
Mozart v Praze uvedl také operu Don Giovanni ve Stavovském divadle, které pro něj bylo zásadní. Na některá místa k sezení v divadle kvůli stovkám svíček kapal vosk. Tím se podle Ondřeje Horáka také vyznačovala levnější místa pro návštěvníky.
Paradoxně dobrý výhled však neměli ani ti nejmovitější lidé tehdejší doby. Pro ty totiž bylo důležitější, aby byli sami vidět ostatními návštěvníky oper, a tak seděli na místech se špatným výhledem na jeviště, zato je nikdo z lidí neměl šanci přehlédnout.
Průvodce odhalí mnoho dalších tajů
V Praze vznikl nový tištěný průvodce, který si pro zájemce připravil zajímavou procházku po stopách Mozarta v metropoli. Kromě uvedených míst se jedná například také o dnešní Klementinum na Mariánském náměstí, které bylo v minulosti jezuitskou kolejí. Mozarta na místě fascinovala zdejší knihovna, která už v té době uchovávala úctyhodných dvacet tisíc knih.
Nedaleko odtud se nachází také Clam-Gallasův palác, kde se dnes nalézá Archiv hlavního města Prahy. V minulosti také zde Mozart koncertoval. Mezi další zásadní místa mozartovské Prahy patří Staroměstské náměstí, Thunovský palác nebo kostel svatého Mikuláše na Malé Straně. Právě u něj se několik dnů po smrti Mozarta ve Vídni v zimě roku 1791 sešly čtyři tisíce Pražanů, aby za skladatele, který zemřel pravděpodobně na tyfus, držely zádušní mši.
Zásadní stavbou, která se tehdy nacházela za hranicemi Prahy, je Bertramka na Smíchově. Zde se Mozart ještě za svého života ubytovával u manželů Duškových, kteří byli jeho dobrými známými.
Všechny tyto zajímavosti a mnoho dalšího se dozvíte v novém tištěném průvodci „W. A. Mozart v Praze“, se kterým proniknete do veřejných i intimních pohnutek tohoto skladatele a navštívíte místa, na kterých tento geniální skladatel zanechal nějakým způsobem stopu.
Průvodce vychází v koncepci popularizátora umění Ondřeje Horáka, neotřelé a originální ilustrace obstarala Vendula Chalánková. Cestu za objevováním vydal Pragtique, v jehož spolupráci se do budoucna chystají další zajímavé cesty Prahou s významnými osobnostmi.
