7°C
Netradiční akce, kde se mísili nevidomí s lidmi se zdravýma očima, se v neděli dopoledne odehrála v centru SmíchOFF. Závody tříčlenných týmů složených z nevidomých, dospělých bez zrakového handicapu a dětí navštívila i nevidomá klavíristka Ráchel Skleničková a sportovec Ivo Budil. Lidé, jež nemají zrakový handicap, se museli přizpůsobit a k lezení si vzali speciální brýle, přes které nic neviděli.
Vstříc 15metrové stěně
Už 6. ročníku se zúčastnilo 11 tříčlenných týmů, nechyběl doprovodný program včetně degustace poslepu, labyrint a novinka – zvuková střelba. Cílem závodů Nekoukej a lez O.K.! bylo zdolat lezeckou stěnu, vysokou 15 metrů. Díky páskám přes oči měli členové všech týmů při lezení stejné podmínky. Ať už jsou zrakově handicapovaní, nebo ne.
A že to není tak jednoduché, si na vlastní kůži vyzkoušel i redaktor Blesk.cz. Už za normálních okolností je pro amatéra i jednoduchá dráha velice náročná. S brýlemi je to v zásadě nemožné. Desítky lidí s podivem sledovaly nevidomé, jak zdolávají stěnu bez problémů. Sice s tréninkem, ale i tak podávali obdivuhodný výkon.
„Chodíme s manželem trénovat pravidelně už tři roky, občas se zúčastňuji i lukostřeleckých závodů. Začátky byly těžké, ale i milé. Šla jsem jednou, abych měla od muže pokoj, jelikož to už dělal déle, a jak člověk neví, co má dělat, tak mě vzali za záda a strkali mě dopředu. Ale pak už jsem se chytla a chodím dodnes,“ říká Blesku nevidomá závodnice Iva.
Podívejte se, jak Iva zvládala horolezeckou stěnu:
Podobných akcí není mnoho a pro nevidomé není tolik možností, jak se sportovně projevit. „Je to typ sportu, kde se člověk pohybuje přirozeně, a baví mě to neskutečně,“ řekla Blesk.cz další nevidomá účastnice Jiřina.
„Tohle je jeden z mála sportů, kde se obejdu bez vodiče, kterého bych například u lyžování potřeboval. Při lezení mě parťák jistí na laně, jinak je to jen na mých schopnostech. To je pro mě hlavní důvod, proč se lezení na stěně věnuji,“ uvedl jeden z nevidomých účastníků závodu Ivo Budil.
