V hlavním městě se hodnotily takzvané velké městské části, kterých je 22 z 57 radnic. Oproti Středočeskému kraji bylo v hodnocení v Praze o několik parametrů méně, v případě radnic nebylo možné posuzovat například množství silnic.
Nejlepší jsou Praha 5 a 9
Vítězem se v metropoli stala pátá městská část. Cenu získala radnice mimo jiné za vysoký počet ekonomických subjektů v přepočtu na obyvatele, za velké množství nabíječek a kvalitní web z pohledu podnikatele.
Druhou příčku obsadila Praha 9, kde organizátoři ocenili vysoký počet dokončených bytů, počet sídel firem nebo množství nabíječek pro elektromobily. Radnice uspěla v takzvaném mystery testování, tedy ověřování včasnosti a kvality odpovědí podnikatelům.
„Je to pro nás velké vyznamenání, přestože to neděláme pro ceny, ale pro naše obyvatele a podnikatele a zároveň pro rozvoj Prahy,“ řekl starosta Tomáš Portlík (ODS). Na třetím místě skončila Praha 1, u které organizátoři ocenili mimo jiné vysoký počet živnostníků a firem.
Střední Čechy
Ve středních Čechách uspěla Lysá nad Labem, která zaujala vysokým počtem firem, nízkým indexem stáří, vysokým podílem investic v rozpočtu a také vysokým objemem získaných dotací. „Není to cena pouze pro Lysou, ale celý region, kdy klíčovým atributem je, že jsme regionem mladých lidí,“ řekl starosta Karel Marek (KDU-ČSL). Důležitý vliv má podle něj také vysoká míra investic. Do budoucna se chce zaměřit na kroky směřující k tomu, že lidé nebudou muset jezdit za prací do Prahy, ale zůstanou v regionu. „Tady máme ještě velký handicap,“ dodal.
Na druhém místě ve Středočeském kraji skončila Mladá Boleslav a na třetí pozici se umístily Černošice na Praze-západ. U měst byla oceněna například dopravní dostupnost, podoba webových stránek, počet firem, které tam sídlí, nebo vysoký počet úředních hodin. Organizátoři v kraji hodnotili 205 obcí s rozšířenou působností.
Analytici agentury Datank, která výsledky na základě veřejných i vlastních údajů zpracovává, hodnotí všechna města a obce s rozšířenou působností za uplynulý rok na základě 23 kritérií rozdělených do dvou oblastí - podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy.
