Odvolací soud potvrdil sedmnáctiletý trest pro šestadvacetiletého cizince Ivana P., který podle obžaloby surově ubodal řidiče služby Bolt. Ivan P. si v listopadu roku 2022 v centru Prahy nechal řidiče objednat od náhodného kolemjdoucího. Když jej dovezl do cíle, zaútočil mladík ze zadního sedadla a řidiči nožem zasadil několik smrtících bodných ran. V Bryksově ulici na Černém Mostě pak pohodil tělo své oběti na ulici a na nedaleké čerpací stanici chtěl auto umýt od krve. Krátce na to byl zadržen policií.
Obžalovaný muž původem z Ukrajiny u soudu prohlásil svou vinu a souhlasil i s popisem skutku. Co jej k činu vedlo, ale příliš vysvětlit nedokázal. Poněkud zmateně se snažil vysvětlit, že se cítil být pronásledován a proto se chtěl dostat do vězení, kde by podle svých slov byl v bezpečí.
„Zničehonic jsem dostal strach, že mě chtějí zabít, tak jsem si řekl, že bude lepší být ve vězení. Nevím, kdo měl být ten, před kým jsem chtěl do bezpečí,“ uvedl mladík při výslechu. Zároveň se přiznal, že zamýšlel odcizit vozidlo poškozeného a v zahraničí jej prodat na díly. Po čas výslechu působil obžalovaný Ivan velmi nejistě a nervózně, na většinu otázek odpovídal pouze jedním slovem.
Schyzofrenik nebo absence emocí?
Městský soud v Praze mu uložil trest v polovině zákonné trestní sazby, což činí 17,5 roku. Obhajoba se proti tomuto rozsudku odvolala, soud se podle obhájkyně Ivana P. nedostatečně zabýval jeho duševním zdravím, když nenechal zpracovat revizní posudek, který by jasně vymezil, zda byl v době činu Ivan P. příčetný. Podle psychiatra Jakuba Šimka trpí Ivan P. paranoidní schizofrenií, která se u něj rozmohla vlivem dlouhodobého užívání drog a vážného úrazu hlavy.
Psychiatrička Gabriela Lebelová naopak tvrdila, že žádným duševním onemocněním Ivan P. netrpí a v době činu byl příčetný. Celkové chování Ivana P. hodnotí její posudek jako anetické, tedy že u něj nejsou vyvinuty vyšší city a emoce.
Vrchní soud v Praze odvolání smetl ze stolu kvůli tomu, že obžalovaný muž u soudu prvního stupně prohlásil svou vinu a další dokazování tak bylo nadbytečné. „Odvolací soud Odvolací soud byl při přezkumné povinnosti limitován ustanovením, podle kterého soudem přijaté prohlášení viny, nelze odvolat. Skutečnosti uvedené prohlášením viny nelze napadat opravným prostředkem,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička.
Oproti Městskému soudu v Praze Vrchní soud přiznal nárok na náhradu škody nejen pozůstalé dceře poškozeného, ale také jeho družce. Oběma soud přiznal nárok na 800 000 korun.
Půjde případ k nejvyššímu soudu?
Obhájkyně Ivana P. novinářům sdělila, že společně s rodinou budou uvažovat o podání dovolání k nejvyššímu soudu. „Není mým cílem jakkoliv omlouvat to co se stalo, to co se stalo, je velice závažná věc, ale pokud chceme žít v právním státě, měli bychom respektovat, že vina by měla být prokázana bez důvodných pochybností, které zde jednoznačně byly. Nelze rozhodnout o vině, pokud nemám rozhodnuto o tom, zda člověk byl nebo nebyl příčetný,“ uvedla Alexandra Paurová.
V odůvodnění svého odvolání ve čtvrtek uvedla, že cílem obhajoby není vyhnout se odpovědnosti. Usilovala o to, aby Ivanu P. byla nařízena zabezpečovací detence. Sama obhájkyně přitom podotkla, že z výkonu trestu by mohl po dvou třetinách být propuštěn člověk, který pravděpodobně trpí neléčenou schizofrenií a mohl by tak být nebezpečný sobě i svému okolí.
