„Já samozřejmě s obžalobou nesouhlasím, domnívám se, že není postavena na důkazech, ale na dedukcích a spekulacích,“ řekla soudu Máchová. Obžaloba podle ní nemůže stát ani na odposleších, protože obsahuje jen jejich torza, jednotlivé věty jsou v nich podle ní vytrženy z kontextu. Uvedla, že s Gáboríkem se přátelila, znala ho jako bývalého policistu, pracovníka pro společnost Philip Morris, s policií podle ní i spolupracoval.

Obžaloba tvrdí, že Máchová, Holub a Šíma poskytovali soukromému detektivovi Gáboríkovi v letech 2013 až 2016 neveřejné informace z trestních řízení. Gáborík a v jednom případě i Zmrhal je podle obžaloby předávali dál, například klientům Gáboríkovy společnosti, která se zaměřovala na detektivní služby a poradenství. V některých případech za to podle obžaloby od klientů společnost inkasovala peníze.

Gáborík podle obžaloby například požádal Máchovou, aby mu zjistila informace z trestní věci týkající se společnosti Knauf. Informace chtěl podle spisu poskytnout statutárnímu zástupci společnosti Radku B. Žalobci tvrdí, že Máchová následně z dozorového spisu získala informace o provedených procesních úkonech v trestním řízení a dokumenty o zahájení úkonů trestního řízení a doplnění záznamu o zahájení úkonů.

Neveřejné dokumenty údajně Gáboríkovi předala, Gáborík pak informace podle obžaloby poskytl Radkovi B. Máchová podle státní zástupkyně Lenky Bradáčové vývoj věci v systémech pražského městského státního zastupitelství dále sledovala. Za zjištěné informace Máchová podle obžaloby převzala peníze „v nezjištěné výši a na nezjištěném místě“.

Oprávnění měla

Máchová tvrzení obžaloby odmítla. Uvedla, že na státním zastupitelství byla zástupkyní vedoucí odboru ekonomické kriminality a musela znát případy, kterými se odbor zabýval. Upozornila, že do spisů nepřistupovala neoprávněně, pro tyto postupy oprávnění měla.

„Trestného činu bych se dopustila, když bych informace předala neoprávněným osobám,“ uvedla Máchová. Řekla, že Gáboríkovi informace neposkytla a ani to z žádných důkazů nevyplývá. Máchová dodala, že si nepamatuje, proč do spisů nahlížela, mohlo to však být z osobních i pracovních důvodů.

S bývalým policistou Gáboríkem se podle svých slov bavila tak, jak se spolu běžně baví lidé ze stejných profesí. Uvedla také, že nevěděla, že má Gáborík společnost, která se zabývá detektivními službami.

Žalobkyně Máchovou viní i z toho, že v dalších případech Gáboríka informovala o úkonech trestního řízení, například o tom, že v nich bude vyžadována právní pomoc nebo že bude k řízení přibrán znalec. Máchová v tomto případě nepopírá, že by se s Gáboríkem o případech bavila, odmítla však, že by šlo o informace ze spisů nebo že by na jeho pokyn spisy lustrovala. Podle ní také nešlo o informace, které by mohly zmařit trestní řízení, protože jde o běžné úkony, které se provádějí ve všech řízeních o hospodářských trestných činech.

Uznala však, že se s Gáboríkem o případech bavit neměla. „Ale že by to byl nějaký náš byznys, jak je tu podsouváno, tak to určitě není,“ doplnila.

Máchová poukázala i na to, že od roku 2013 do roku 2016 na státním zastupitelství prováděla více než 600 lustrací různých spisů, žalobkyně podle ní vybrala jen některé a účelově je „napasovala“ na skutky, které jsou uvedeny v obžalobě.

Fotogalerie
10 fotografií