18°C
Dříve museli operátoři na tísňových linkách složitě zjišťovat, kde na konkrétním místě břehu rozlehlého rybníka se událost stala. Teď je to mnohem jednodušší. Stačí, když volající řekne číslo, které je napsané na tabulce.
Body záchrany u Boleveckých rybníků a v městských lesích v Plzni. Zbyněk Schnapka
Například se někdo bude topit na pláži v místě mezi Velkým a malým Boleveckým rybníkem. Člověku volajícímu na tísňovou linku o pomoc stačí, že do mobilu řekne, že se tak děje nedaleko tabulky s číslem 016. Záchranáři tak už budou vědět, kam mají přesně jet.
Cedule vítají
Na každé ceduli je již zmíněné číslo. Kromě něj jsou zde kontakty na tísňové línky policie, hasičů, záchranářů, městské policie a 112, což je evropského číslo tísňového volání. Vše je napsáno v češtině a angličtině.
Lidé nové cedule umístěné kolem rybníka vítají. „Je to dobrý nápad. Když se třeba bude někdo topit, hned budou hasiči a záchranka vědět, kam mají přesně jet,“ řekla Blesku Markéta Šroubková (47). Stejně mluvili i další Plzeňané, kteří tudy procházeli.
Usnadní orientaci
A proč „body záchrany“ vznikly? „Ne každý se v krizové situaci dobře orientuje a dokáže popsat cestu na místo, kde není žádní ulice či dům s číslem. Tabulky s označením bodu záchrany mohou situaci usnadnit a třeba pomoci zachránit život nebo les v případě, že někdo ohlásí rozdělaný oheň mimo povolená veřejná ohniště, nebo uvidí topícího se plavce,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.
Kromě velkého Boleveckého rybníka se cedule objevily i na dalších místech v rekreační zóně severně od města. Jsou třeba u Kamenného, Seneckého rybníka, u rybníku Šídlovák či u dětského hřiště Arboretum. Zatím v přírodě visí 16 těchto cedulí. Jejich výroba přišla město na zhruba čtyři tisíce. „Věřím, že další v budoucnu přibudou,“ dodal Tolar.
