Kočkodaní máma malou opičku, která na svět vykoukla v květnu, nosí na břiše a svědomitě se o ni stará. „Zatím tak nevíme, jestli je mládě samec či samice. Začíná už se ale pomalu osamostatňovat, a co nevidět začne prozkoumávat okolí,“ řekl mluvčí zoo Martin Vobruba. Až mládě povyroste, pochutná si jako jeho rodiče na zeleninové stravě, sem tam mu přilepší pamlskem v podobě jablka.

Po rodičích bude mít temně olivovou srst, která poskytuje kočkodanům v přírodě dokonalé maskování. „Oranžové a bílé skvrny v obličeji zase slouží ke komunikaci. Vyříkávají si tak například hierarchii, či komu náleží teritorium,“ dodal Vobruba.

V Plzni se jim daří

Kočkodan Brazzův je v plzeňské zoo doma od roku 1981, žije zde už několikátá generace. „V polovině 90. let byli kočkodani průkopníky chovu na ostrovech se vzrostlými stromy, nyní žijí v expozici v sousedství hrošíků liberijských,“ uvedl Vobruba. Současný chovný pár tvoří samec Kellar z Francie a samice Koki z vlastního odchovu. 

Kočkodan Brazzův

Tato opice obývá ve volné přírodě mokřiny a lesy střední Afriky.  Zdržuje se spíše na zemi, kde sbírá potravu. Je jediným druhem svého rodu, který vytváří pevné partnerské páry. Teritorium označuje slinami a pachovými výměšky, vetřelcům se ale spíše vyhýbá. Dorozumívá se hlubokými dunivými zvuky.

Fotogalerie
3 fotografie