Malá Maruška se narodila na jaře 1916 ve středočeské, tehdy rakousko–uherské obci Kublov. „Byla jsem nejmladší z pěti dětí, měla jsem bratra a tři sestry. Táta byl zámečník, živnostník, měl i učně,“ vzpomínala Marie Macáková.

Po dětství stráveném na vsi odešla Marie se sestrou za prací do Prahy. „Byly jsme služebné, já u rodiny na Břevnově,“ řekla seniorka. Ve městě si našla manžela, porodila syna. Vztah se ale rozpadl a ona se s dítětem vrátila do rodného Kublova.

Domov našla v Čilé

„Pracovala v lese a o jedné pouti se seznámila s mým tátou,“ popisovala dcera seniorky Marie Matějková (61). Vdovce z Čilé si v roce 1956 vzala a odešla za ním na statek. A tam žije dodnes.

„Na začátku 60. let museli vstoupit do družstva. Máma dřela u prasat, na poli, pak se starala o telata. V sedmdesátém táta, který byl o 18 let starší, umřel,“ líčila Marie mladší. Ta žije s manželem Josefem (61) v Čilé a o matku se společně starají.

Maminka už moc nemůže na nohy, hůře slyší, ale to je věkem. Všechny své sourozence zatím přežila o dvě desetiletí,“ řekla dcera Marie.

Recept na dlouhověkost

Je jím práce, pohyb a červená řepa. „Tu má maminka moc ráda, dodnes ji naloženou se zelím pravidelně jí. A také celý život tvrdě pracovala. Ještě v 96 letech se sama starala na zahradě o záhony, štípala třísky na podpal. Pravidelně chodila i do lesa na houby,“ prozradila dcera Marie.