Před 15 lety šel poprvé Milan na brigádu v Ostravě, bylo mu 19 let. Na jedné ze směn ho oslnilo slunce a oslepený spadl střešním světlíkem z výšky zhruba 15 metrů.
„Spadl jsem na levý bok, skončil jsem v bezvědomí a se zástavou srdce. Přes měsíc jsem byl v umělém spánku. Otoky a otřes míchy a mozku, poškozené i orgány jako ledvina, plíce, slezina a hlavně malý mozeček i částečně přerušena mícha mě upoutaly na invalidní vozík,“ smutně vzpomíná Milan Koutný.
Rozhodoval se, zda chce žít
Ve Fakultní nemocnici v Ostravě ležel půl roku. Když mu lékaři sdělili, že má jen mizivou šanci na uzdravení, velmi se rozhodoval, jestli v takovém životě chce pokračovat…
„Nakonec jsem se i díky rodině, přátelům a jejich obrovské podpoře naučil žít. Žít s nadějí, že v budoucnosti mě medicína, nebo nějaká technologie opět postaví na nohy,“ říká Milan. „Obrovské podpory a péče, hlavně v začátcích po úrazu, se mi dostalo od mé mámy,“ vyzdvihuje.
Velkou oporu získal ve známém trenérovi a svém kamarádovi Pavlu Šalitrošovi (31). „Děkuji právě Pavlovi, který mě přesvědčil, že několik kroků k 15. výročí úrazu udělám sám. Díky jeho drilu a sportovní i posilovací péči jsem to fakt dokázal,“ raduje se Milan.
Zázraky se dějí
Poprvé po 15 letech dokázal po svých s pomocí chodítka dojít do kina, které tak miluje. „Měl jsem každý den nutkání to už vzdát, protože cvičení strašně bolí, ale jsem rád, že Pavel stál při mně a kopal mě každý den do pr*ele,“ říká Milan s úsměvem.
Bohužel na úplně uzdravení to i přes nezměrnou píli není. Při pádu si Milan rozdrtil několik obratlů a přerušil nervy vedoucí k nohám. Část nervových drah zůstala částečně zachovaná, takže dokáže nohy vnímat a postavit se, ale chybí mu síla a stabilita ujít víc než pár kroků a to i navzdory cvičení a tvrdé dřině na rehabilitacích.
Milan Koutný (34) z Bruntálu po 15 letech od úrazu vstal z vozíku. Pavel Šalitroš
