„Učím děti písničky, říkadla i taneční kroky, ideálně formou hry. Zároveň se starám o kroje,“ vypráví Michaela Mitrengová, která vede přípravku souboru s názvem Malý Slezanek. Působí v něm 18 dětí, nejmladšímu členu jsou pouhé dva roky.
Když svého času přivedla do souboru v podobně nízkém věku i své dcery, přivedla do něj zároveň samu sebe.
„Začínala jsem jako pomáhající maminka při oblékání do krojů a zaplétání. A najednou jsem měla vyplněnou přihlášku na studium Školy folklorních tradic (ŠFT) u Národního ústavu lidové kultury v Praze. Dostat se do dětského souboru v 25 letech, se asi málokomu podaří,“ vzpomíná zdravotnice.
Děti dobíjejí baterky
Pracovat s mrňaty jsou pro paní Michaelu výzvy, ale hlavně radost. „Děti neskutečně dobíjejí baterky. Je úžasné vidět, jak se rozvíjejí a objevují kouzlo tradic. Snažím se předávat hodnoty jako láska k regionu, tradicím a nářečí,“ popisuje.
Přiznává, že pro děti to může být učení i náročné. „Zkuste si zároveň tančit a zpívat,“ usmívá se. Už v Malém Slezanku se děti učí zpívat „po našymu“, tedy v nářečí, kterým se na Těšínsku mluvilo běžně.
Ráda vzpomíná na dojemné momenty jako první vystoupení svých dcer nebo když jí do souboru přivedla svou dcerku maminka, kterou sama kdysi učila jako dítě.
Vstřícný šéf
Skloubit folklorní aktivity a prací ergoterapeutky pro Michaelu Mitrengovou není vždy snadné a často musí zapojit diplomacii. „Mám velmi vstřícného šéfa,“ směje se. Pokud se souborem nezkouší nebo nejezdí po vystoupeních na festivalech, ráda chodí po horách, jezdí na kole či paličkuje, plete a vyšívá.
„Michaela Mitrengová je živým důkazem toho, že tradice mohou být nejen uchovávány, ale také předávány s radostí a láskou. Máme radost, že máme tak inspirativní kolegyni,“ řekla za nemocnici AGEL Český Těšín mluvčí Radka Miloševská.
VIDEO: Šárka Hlahůlková z Velké nad Veličkou ukazuje předlohy, podle kterých vyšívá.
