18°C
Podobná situace je u těchto moderních koláren napříč republikou. Buď jsou poloprázdné, nebo jsou tam stará kola uskladněná dlouhodobě, která už si nikdo nikdy nevyzvedne.
Podle zastupitelů Třince Radima Turka a Jana Ference tam bylo takových šrotů 51. „Na výzvu odboru, aby je majitelé odklidili, nikdo nereagoval, a tak putovala do skladu města,“ uvedli.
Ztráta jde do statisíců
Na poplatcích za ně vznikla městu škoda 188 tisíc korun a roční ztráta z provozování cyklověže se 118 parkovacími místy přesahuje 400 tisíc korun. Přitom před pár lety za ni Třinec zaplatil 13 milionů korun.
Lidé se objektu posmívají a raději dál tahají kola do výtahu a přes půl bytu na balkón nebo o ně zakopávají v chodbách. „Nedivím se jim. Autoři nápadu si měli nejdřív udělat průzkum,“ řekl místní vášnivý cyklista Václav Rusnok.
„Kdo se opravdu věnuje cyklistice, má obvykle drahé kolo za dvacet, padesát i sto tisíc, a to by do cyklověže nedal. Kdo to má na vlak blízko, jde pěšky, kdo přes půl města, jede autem, cestou domů přibere nákup, vyzvedne děti a podobně,“ vysvětlil.
Kritici cyklověží by dali přednost cykloboxům, které by byly dostupné po celém městě.
Ještě to nevzdáváme
Přesto to všechno to ještě Třinec nechce s cyklověží vzdát. „Zatím ji nebudeme na nic jiného přestavovat. Naopak, snažíme se ji zatraktivnit, třeba novými pumpičkami, možností dobití telefonu nebo zakoupením jízdenky. Motivujeme obyvatele, aby jezdili na kolech různými soutěžemi,“ uvedl mluvčí města Stanislav Cieslar.
Ztrátu za věž považuje v porovnání s tím, kolik stojí dotace autobusové dopravy, za zanedbatelnou. Podle něj byla průměrná obsazenost cyklověže v roce 2023 140 kol/měsíčně, ovšem kolik z nich byl onen dlouhodobě odložený šrot, neuvedl.
Moderní kolárna
Cyklověž neboli biketower je samoobslužný skladovací systém pro kola. Takový průmyslový robot plnící funkci moderní kolárny. Uvnitř mohou cyklisté uskladnit kola v bezpečném a suchém prostředí bez přístupu jiných osob. Na kolo neprší ani se na něj nepráší a je celou dobu monitorováno kamerovým systémem.
Jak je to jinde?
*Bohumín - Nedávno dražilo město čtyřicítku kol, která lidé nechali v cykloboxech u nádraží. „Museli jsme zpřísnit pravidla fungování cykloboxů, aby nebyly využívané jako sklady, a tím pádem dlouhodobě blokované,“ uvedla mluvčí radnice Jana Končítková.
*Hodonín - Městu došla trpělivost s dlouhodobě uskladněnými koly v cyklověži, která také stojí u nádraží. Mnohá jsou totiž zničená a nepojízdná. „Kolům, která budou v biketoweru uskladněná víc než 30 dní, hrozí přesun do skladu a po dalších 60 dnech mohou být nabídnuta k prodeji,“ shodli se radní.
*Beroun - Zde věž funguje od roku 2020. „Zkušenosti s provozem a využitím máme velmi dobré," řekla mluvčí radnice Jitka Soukupová. Součástí vybavení je i servisní stojan s pumou.
*Hradec Králové - Byl prvním českým městem, ve kterém byla v roce 2013 cyklověž postavena a zároveň prvním místem, ze kterého po pěti letech zmizela. Kvůli sporu města s výrobcem. Mezi lidmi byla oblíbená. Je v plánu, že by cyklověž mohla znovu vzniknout v rámci chystané rekonstrukce nádraží.
*Přerov - V Olomouckém kraji funguje od roku 2016 cyklověž v Přerově. Stojí u vlakového a autobusového nádraží. Provoz věže je bezproblémový.
VIDEO: Cyklista jel v Plzni po přechodu na červenou, narazil do auta.
Cyklista jel v Plzni po přechodu na červenou, narazil do auta. MP Plzeň
