Když Rusko napadlo Ukrajinu, byl v Ukrajince, městě v Kyjevské oblasti, u nevlastního otce, který slouží v armádě. „Taťka mi poradil, ať raději jedu pryč. Ukázal mi, jak můžu odjet. Dostal jsem se do evakuačního autobusu, který jel do Polska, pak z Polska do Prahy a pak vlakem do Ostravy,“ popisuje Artur. Ostravu si za cíl své cesty vybral proto, že je blízko Frýdku-Místku, kde žije jeho kamarádka, jediný člověk, kterého mimo Ukrajinu znal.
Na hlavní nádraží do Ostravy dorazil uprostřed noci a koordinátorka ho nasměrovala do Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU), aby tam přespal, než ho ráno někam zařadí. „Ale hned za mnou přišli, že už mi našli opatrovníka,“ říká.
Pokoj po synovi
Už čtvrt roku tak žije v domácnosti Martiny Gavendové, která zrovna měla jako dobrovolnice v KACPU noční službu. Jedno z jejích dvou dětí odešlo na vysokou školu a se synem, který zůstal doma, se domlouvali, že by mohli někomu nabídnout pomoc v podobě volného pokoje.
„Objevil se tam kluk s kytarou přes rameno. Nějakou dobu tam seděl, pak jsem se šla zeptat, kam ho dají. Říkali, že není plnoletý, tak do dětského domova. Když jsem si představila svoje děcka, že by v tomhle věku takhle vycestovala na druhý konec světa, sama, a tam je šoupli do děcáku, tak jsem říkala - tohle prostě nejde,“ říká Gavendová.
Zahrál a usnul
Vzpomíná, že Artur byl po více než čtyřicetihodinové cestě hodně utahaný. „V podstatě jsem ho jenom představila synovi, ještě nám zahrál večer na kytaru a pak spal a spal. Pak jsme se začali seznamovat a zjišťovala jsem, co kde musíme zařídit, dostal pojištění a vízum,“ popisuje „náhradní máma“.
Největší překážkou zpočátku byla jazyková bariéra. Domlouvali se, jak to šlo, nejvíce pomocí internetového překladače. „On byl opatrný, já jsem nevěděla, co má za sebou, tak jsme kolem sebe tak našlapovali, na spoustu věcí jsem se i bála ptát. Nejvíc jsem přemýšlela, co mám vařit. Artur říkal, že má rád kuřecí maso, tak pořád zkouším něco z kuřecího,“ líčí Martina Gavendová.
Bál se kvůli jazyku
První tři měsíce ukrajinské děti do školy v Česku chodit nemusí a Artur ani nechtěl, protože se bál, že to kvůli jazyku nezvládne. Kvůli špatně léčenému zánětu navíc neslyší na jedno ucho. Nastoupil ale hned do třítýdenního kurzu češtiny a našel si brigádu v rychlém občerstvení.
„Už docela česky rozumím, skoro všechno, pokud někdo nemluví moc rychle. Něco už i řeknu, ale mám problémy třeba se slovosledem,“ přiznává mladík.
Na Ukrajině chodil do desáté třídy všeobecné školy, což je na úrovni české střední školy. Spolu se svou opatrovnicí teď hledá školu, do které by od září mohl nastoupit. „Do té doby už se trochu naučí jazyk. Přemýšlíme, jaká škola bude pro něj nejlepší a kam by vůbec chodit mohl,“ přemýšlí Gavendová.
Chtěl by dělat hudbu
Artur sám by rád hlavně dělal hudbu. I proto si přivezl kytaru. „Tu jsem tam nemohl nechat,“ konstatoval. Hrát na kytaru se přitom začal učit relativně nedávno a je samouk, předtím hrál na klavír. „Začal jsem chodit do hudební školy, ale přišel covid a karantény,“ vysvětluje.
V Ostravě už našel učitele, který ho bude učit hrát na elektrickou kytaru. Zároveň se připravuje na srpnové přijímací zkoušky na konzervatoř, kde by chtěl studovat hru na klavír.
Zvykání na život v cizí zemi pro něj zpočátku bylo těžké. „Měl jsem strach, ale člověk si zvykne na všechno,“ říká. Oproti Ukrajině je podle něj v Česku větší řád i pořádek, dělá se tady toho více pro lidi. Artur už si tady našel nové známé, s otčímem a kamarády na Ukrajině je díky internetu stále v kontaktu.
Pomoc Ukrajincům
Ubytováváte doma uprchlíky, nebo jinak pomáháte Ukrajincům v ČR? Blesk spustil web ProUkrainu, kde najdou praktické rady i zpravodajství v ukrajinštině, psaný lidmi, kteří si stejným procesem již prošli.
Polská prokuratura vznesla obvinění proti dvěma ukrajinským občanům, kteří jsou podezřelí z nedávných sabotáží na polské železnici. Dvojice čelí obvinění ze spáchání diverze teroristické povahy na pokyn ruských zpravodajských služeb. „V průběhu několika desítek hodin trvajícího vyšetřování jsme získali důkazní materiál, který naznačuje, že přímými pachateli těchto diverzních akcí teroristické povahy byli s velkou pravděpodobností dva občané Ukrajiny: Oleksandr K. a Jevhenij I.,“ řekl dnes mluvčí polské prokuratury Przemyslaw Nowak. Důkazy podle něj vyšetřovatelé získali při prohlídce míst činu, z kamerových záznamů nebo z výpovědí svědků.
Sabotáže v Polsku se odehrály minulý víkend na trati mezi Varšavou a Dorohuskem, který se nachází na hranici s Ukrajinou, incidenty se staly konkrétně u obce Mika a u města Pulawy. Při jednom z nich poškodilo výbušné zařízení koleje, při dalším přinutila poškozená infrastruktura vlak s 475 cestujícími náhle zastavit, píše PAP. Oba obvinění stihli rychle prchnout do Běloruska.
Ukrajina doufá v obnovení výměny válečných zajatců s Ruskem do konce roku, pronesl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře. Zelenskyj spoléhá na diplomatické úsilí Turecka i při snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině.
Erdogan zdůraznil nutnost pokračování přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu. Stále intenzivnější útoky jsou podle tureckého premiéra důvodem k oživení těchto rozhovorů. „Především rostoucí útoky na energetickou infrastrukturu a následné ztráty na životech způsobují nenapravitelné škody, a to oběma stranám,“ uvedl Erdogan.
Výměny zajatců byly jediným výsledkem tří kol jednání ruských a ukrajinských delegací, která se letos v květnu, červnu a červenci konala v Istanbulu. Naposledy si Kyjev a Moskva vyměnily zajatce 2. října, akce se týkala 185 vojáků z každé strany. Na Ukrajinu se tehdy vrátilo také 20 civilistů.
Polská armáda nasadí 10.000 vojáků, aby pomohli ochránit kritickou infrastrukturu, uvedl dnes místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Jde o reakci na víkendovou sabotáž na železniční trati, po které jsou mimo jiné přepravovány zbraně pro Ukrajinu, bránící se ruské agresi. Polské úřady dnes zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům. Premiér Donald Tusk oznámil, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodli na spolupráci zpravodajských služeb i státních drah obou zemí, jejímž cílem je odhalovat podezřelé ze spolupráce s Ruskem a bránit dalším sabotážím.
VIDEO: Útok na obchoďák v Kremenčuku: Video z bezpečnostní kamery ukázalo dopad střely.
Útok na obchoďák v Kremenčuku: Video z bezpečnostní kamery ukázalo dopad střely reprofoto Twitter
