9°C
Měl kamaráda, který trpěl genetickým onemocněním a hledal se pro něj dárce kostní dřeně. To Dominika inspirovalo. „Přihlásil jsem se proto do registru, a ono to vyšlo. Po půl roce mi volali, že jsem vhodným dárcem pro jednoho z pacientů,“ řekl Blesku Dominik Horák.
Byla to dobrá zpráva. Šance, že se podaří spárovat dárce a anonymního příjemce, je jen jedna k deseti tisícům. „Člověka, kterému jsem nabídnul šanci na život, asi nikdy neuvidím. Přeji mu dlouhé a pevné zdraví,“ vzkazuje profesí modernizátor tramvají.
Odběr pod narkózou
Kostní dřeň se odebírá pod narkózou z pánevní kosti nebo filtrací z krve. „Příjemce neměl stejnou krevní skupinu jako já, takže se musela filtrovat krev, nešlo dřeň odebírat z pánve,“ popsal Horák, jak to na nemocničním oddělení probíhá.
Dominik Horák (26) z Rychvaldu je oceněný dárce kostní dřeně. Karel Janeček
Samotný odběr trval dvě hodiny, na lůžku si poležel tři dny. „Bylo to to nejmenší, co jsem mohl udělat. Nikdy nevíte, kdy sami budeme potřebovat pomoc. Zdraví je přece to nejcennější,“ dodává muž, jehož letos ocenil Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD).
Padesát dárců-hrdinů
Český národní registr letos ocenil 50 dárců z celé republiky, díky kterým loni dostali vážně nemocní pacienti šanci na život.
V ČR proběhne ročně asi 250 až 270 transplantací, aktuálně 100 272 zaregistrovaných dobrovolníků, ve světě je to 38 036 720. Registry po celém světě jsou propojeny a úzce spolupracují, bohužel zhruba pro každého čtvrtého pacienta vhodného dárce nenajdou nebo ho najdou příliš pozdě. V ČR bychom ideálně potřebovali 200 000 zaregistrovaných dárců. Pokud byste se chtěli přihlásit, více informací najdete ZDE
Letošní bilance registru
„V letošním roce jsme dosáhli magického čísla sto tisíc registrovaných dárců. To je zhruba polovina naší cesty ke splnění letitého snu, totiž, aby většina českých pacientů nalezla svého dárce u nás a nemuseli jsme je hledat v zahraničí,“ uvedl Pavel Jindra, vedoucí lékař ČNRDD a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.
Vloni byly krvetvorné buňky odebrány 50 dárcům, z čehož 25 bylo pro naše pacienty, 25 pro zahraniční. „České buňky se nejčastěji vydaly na pomoc nemocným v Německu, USA a Velké Británii, nejdále cestovaly do Austrálie,“ přibližuje vedoucí lékařka koordinačního centra Jana Navrátilová. Naopak pro naše pacienty bylo ze zahraničí importováno 68 buněk, a to z nadpoloviční většiny z Německa.
