V typické horské vesničce v údolí Slezských Beskyd, v nejvýchodnějším cípu republiky, se narodila Aniela začátkem dubna 1920 do rodiny hutníka.

Po vystudování rodinné školy nastoupila ještě před válkou do Třineckých železáren, kde pracovala jako úřednice. Okupaci přečkala jako lesní dělnice a hned v roce 1945 se provdala za učitele Jana Kupce.

Režisérka, zpěvačka i básnířka

Zůstala doma a starala se o hospodářství a dvě děti. Táhlo ji to ale k umění. V místním Polském kulturně - osvětovém svazu zpívala a režírovala divadelní hry. Začala také psát „do šuplíku“ básničky, ve kterých líčila radosti i strasti tvrdého vesnického života na hranicích.

Psala je v nářečí a právě tím se stala naprosto neocenitelnou „průvodkyní“ po dnes každodenním údělu místních lidí.

Nepřeložitelný starotěšínský jazyk

Není totiž mnoho básníků, kteří píší v nářečí. Verše ve starotěšínském jazyce jí vynesly řadu ocenění. Navíc její básničky neoceňovali jen odborníci, ale hlavně obyčejní lidé.

„Byla zlatíčko. Jsem velmi, velmi vděčná za to, že mi bylo umožněno ji znát a naslouchat jí,“ napsala na fb pod smuteční oznámení jedna z jejích čtenářek.

Později přidala i krátké satirické povídky. Její básničky i povídky jsou de facto nepřeložitelné do jiných jazyků. Ztratily by totiž právě svou neopakovatelnou krásu a hodnověrnost. Aniela Kupiec byla genius loci Těšínského Slezska.

Rozloučení bude v pondělí

V noci na středu tak pokojně odešla nejvýraznější a nyní už nenahraditelná svědkyně typického života v Těšínském Slezsku. Pohřeb Anieli Kupiec se bude konat v pondělí v 15 hod. v evangelickém kostele v Bystřici.

VIDEO: Takto vypadal pohřeb krále folkloru před dvěma lety na Slovensku.

Video
délka: 02:02.74

Pohřeb krále folkloru. TV JOJ