Dana žila s rodiči a bratrem ve Zlíně, kde její tatínek pracoval jako správce lesního hřbitova, matka v Baťových závodech. Její dětství mohlo být idylické, pokud by do něj ovšem krutě nezasáhla druhá světová válka.
Lesní hřbitov se brzy po začátku války stal útočištěm odbojářů. Dany otec nechal v domě, márnici a přilehlých kůlnách lesního hřbitova vybudovat několik úkrytů. Schoval v nich trvanlivé potraviny a vojenský materiál. Pomáhala mu i Dana, které v té době bylo jen 11 let! Díky drobné postavě se dokázala dostat do úkrytů.
Odřezávala mrtvolu
Pro tatínka si Němci přišli, když jí bylo 14, někdo ho udal. „Za války u nás bylo moc špatně. Byl to neustálý strach z gestapa. Když zatýkali tatínka, rozpárali gauč, bodali do šatů ve skříni,“ popisuje čerstvě devadesátiletá dáma.
K márnici na lesním hřbitově se váže jedna z nejděsivějších Daniných vzpomínek. Musela odřezávat mrtvé tělo oběšence, nařídilo jí to gestapo.
Vynášela motáky
Dana se brzy zapojila aktivně do odboje. Začala pašovat při návštěvách otce ve vězení jeho motáky se zprávami, které zachránily mnoho lidských životů. Předávala informace partyzánům, pomáhala se zásobování a dokonce i s dodávkami zbraní. Granáty převážela napříkald v košíku mezi jablky.
Stala se důležitou spojkou První československé partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova na Zlínsku. V žalářích gestapa v průběhu války skončili oba rodiče i bratr. Teta se strýcem zemřeli v koncentračním táboře Mauthausen.
Do vězení kvůli StB
Po válce se rodina ze Zlína přestěhovala do Šenova u Nového Jičína. Válečné zlo ale vystřídalo další. To komunistické. Začala úřadovat StB a brzy otec a bratr znovu skončili ve vězení. Přestože byli v žaláři jen krátce, bratr na následky krutého zacházení a také tuberkulózy v pouhých třiadvaceti letech zemřel.
V roce 1950 Dana Milatová na protest proti krutostem odevzdala legitimaci komunistické strany a okamžitě se stala na další desítky let nežádoucí osobou.
Ani tehdy se však nevzdávala. Vdala se, přivedla na svět tři děti, má šest vnuků, osm pravnuků, jednu prapravnučku a další prapravnuk je na cestě…
„Rodina je základ. A také vlast a svoboda. A mě těší, že to vše mám. Snad už se nic takového opakovat nebude. Ale bojím se, že jsou lidé nepoučitelní,“ řekla Dana Milatová, jejíž osud zaznamenala společnost Post Bellum do sbírky Paměť národa.
VIDEO: Lýdia Kovářová: Její rodina se Němců nebála a ukrývala partyzány.
Lýdia Kovářová: Její rodina se Němců nebála a ukrývala partyzány youtube.com_PametNaroda/BPŽ
