Rychlá auta na Masarykově okruhu: Pro odvážnou Veroniku je to adrenalin, už okusila i Formuli 1!

Žena, která miluje rychlost, poutala pozornost diváků hned dvakrát. Kvůli vzezření modelky a umění ovládnout stroj se stovkami koní pod kapotou.

V prestižní formulové kategorii sváděla Veronika s mužskými protějšky na trati tvrdé souboje. „Závodění mě chytlo až po dvacítce, lituju, že jsem nezačala dřív,“ svěřila se Blesku pohledná černovláska. Na trati nezná slitování, je nebojácná, z přesily mužů v závodním poli si nedělá těžkou hlavu.

Když si na jednom z testů v roce 2010 vyzkoušela závodní speciál do vrchu Mitsubishi EVO IX, nebylo prý co řešit. A své schopnosti ukázala hned při prvním závodu do vrchu. „Od té doby už mě nikdo od volantu nedostal,“ubezpečuje.

Formule1? Adrenalin!

Jenže s jídlem roste chuť a tak Veronika přesedlala ze speciálů do vrchu na formulové monoposty. „Ochutnala“ i řízení skutečné Formule 1. „Vášeň, adrenalin, fantazie,“ shrnula své pocity a dojmy.

V Brně ji v sobotním závodě zradilo poškozené zavěšení předního kola, skončila v boxu pár minut před koncem závodu. Utěšoval ji životní partner, německý jezdec Wolfgang Jaksch. „Poradí a pomůže, pořád se mám co učit. A občas i pochválí,“ usmívá se česká závodnice.

Její vůz Dallara GP2 2010 s číslem 222 je pořádné žihadlo. Má 640 koní, z nuly na 200 kilometrů v hodině vystřelí za 6,6 vteřiny. Maximální rychlost? 332 kilometrů v hodině.

Maminka, největší fanoušek

Jediný, kdo se pokouší její vášeň pro rychlou jízdu krotit, je prý maminka. Na dceru ostatně dohlížela i v Brně. „Vždy se ptá, jakou rychlostí jsem jela. Uklidňovala jsem ji, v Brně v průměru pod 200 kilometrů v hodině,“ prozradila s úsměvem Veronika, která má spoustu obdivovatelů i početný fanklub.